Epištola
S. Pavla k Rímanum 4
Duvody
mocnými toho dovodí, 4. že ne z skutku, ale z milosti verou v Krista
ospravedlnen bývá clovek.
ož tedy
díme, ceho jest došel podle tela *Abraham otec náš?
*Iz
51,2
2
Nebo byl-lit Abraham z skutku spravedliv ucinen, mát se cím +chlubiti, ale ne u
Boha.
[+3,27;
Ef 2,9]
3
Nebo co praví Písmo? +Uveril pak Abraham Bohu, i pocteno jemu za spravedlnost.
[+]Gn
15,6; Ga 3,6; Jk 2,23
4
Kdožt skutky ciní, tomut odplata nebývá +poctena podle milosti, ale podle
dluhu.
[+11,6]
5
Tomu pak, kdož +neciní skutku, ale verí v toho, kterýž spravedlivého ciní
bezbožníka, bývá poctena ~víra jeho za spravedlnost,
[+Ef
2,8; ~2K 5,19. 21; Fp 3,9]
6
Jakož i David vypravuje blahoslavenství cloveka, jemuž Buh +privlastnuje
spravedlnost bez skutku, rka:
[+5.8]
7
Blahoslavení, jichžto +odpušteny jsou nepravosti a jejichžto prikryti jsou
hríchové.
Ž
32,[+1]. 2
8
Blahoslavený muž, kterémuž Pán nepocítá hríchu.
9
Blahoslavenství tedy toto k obrízce-li se vztahuje toliko, cili také k
neobrízce? Nebo pravíme, že +Abrahamovi víra jest poctena za spravedlnost.
[+3]
10
Kterak pak jest poctena? Zdali když byl obrezán, cili pred obrezáním? *Ne v
obrízce, ale pred obrezáním.
*Gn
15,6
11
A potom znamení, totiž obrízku, prijal za znamení *spravedlnosti víry, kteráž
byla pred obrezáním, na to, aby byl otcem všech verících v neobrízce, aby i jim
prictena byla spravedlnost,
*Gn
17,11; [Ga 3,6. 7; R 4,3-5]
12
A aby byl otcem obrízky, tech totiž, kteríž ne z obrízky toliko jsou, ale
kteríž krácejí šlépejemi víry otce našeho Abrahama, kteráž byla pred obrezáním.
13
Nebo ne skrze Zákon stalo +se zaslíbení Abrahamovi, aneb semeni jeho, aby byl
dedicem sveta, ale skrze spravedlnost víry.
[+Gn
15,6; 17,2]
14
Nebo *jestližet toliko ti, kteríž jsou z Zákona, dedicové jsou, +zmarena jest
víra a zrušeno zaslíbení.
*Ga
3,10; [+1K 1,17]
15
Zákon zajisté hnev pusobí; nebo kdež *není Zákona, tu ani prestoupení.
*5,20;
7,7; [3,20]; Ga 3,19; [J 15,22; 1K 15,56]
16
A protož z +víry jde dedictví, aby šlo podle milosti, proto aby pevné bylo
zaslíbení všemu semeni, netoliko tomu, kteréž z Zákona jest, ale i tomu, jenž
jest z víry Abrahamovy, kterýž jest otec všech nás,
Ga
3,18]
17
(Jakož *psáno jest: Otcem mnohých národu postavil jsem tebe,) pred oblicejem
Boha, jemuž uveril, kterýž obživuje mrtvé a povolává i tech vecí, jichž není,
jako by byly.
*Gn
17,4.[ 5]
18
Kterýžto Abraham +v nadeji proti nadeji uveril, že bude otcem mnohých národu,
podle toho ~povedení: *Takt bude síme tvé, jakožto hvezdy nebeské a jako písek
morský.
*[+]Gn
15,6; [+]Žd 11,12; [~Gn 15,5]
19
A nezemdlev u víre, +nepatril na své telo již umrtvené, ješto témer ve stu
letech byl, ani na život Sáry také již umrtvený.
[+Gn
17,17; 18,11]
20
Ale o zaslíbení Božím nepochyboval z nedovery, nýbrž posilnil se verou, dav
+chválu Bohu,
[+Žd
11,19]
21
Jsa tím jist, že +cožkoli zaslíbil, mocen jest i uciniti.
[+Ž 115,3;
L 1,37]
22
A protož +pocteno jest jemu to za spravedlnost.
[+Gn
15,6]
23
Jestit pak to napsáno +ne pro nej toliko, že jemu to pocteno bylo za
spravedlnost,
[+]15,4;
[1K 10,6. 11]
24
Ale i pro nás, kterýmžto bude pocteno za spravedlnost, verícím v toho, +kterýž
vzkrísil Ježíše Pána našeho z mrtvých,
[+Sk
2,24]
25
Kterýž vydán jest na smrt +pro hríchy naše a vstal z mrtvých pro ospravedlnení
naše.
5,8;
[+8,32]; Sk 20,28; 1K 15,3.[ 17]; 1Tm 2,6
|