Epištola S. Pavla k Rímanum 8

Ti, kteríž ne podle tela, ale podle Ducha chodí, vysvobozeni jsou od odsouzení, 17. a ti spolu s Kristem trpíce, 18. budoucí slávy bezpecne, 23. ackoli ne bez truchlivého lkání, ocekávají.

protož +nenít již žádného odsouzení tem, ~kteríž jsou v Kristu Ježíši, totiž %nechodícím podle tela, ale podle Ducha.

[+10,4; ~2K 5,17; %Ga 5,16]

2 Nebo +zákon Ducha života v Kristu Ježíši, *vysvobodil ~mne od zákona hrícha a smrti.

*[+]J 8,36; [+]Ga 5,1; [+R 3,27; 6,18; ~7,23]

3 Nebo *sec nemohl býti Zákon, byv ~mdlý pro telo, Buh poslav Syna svého v %podobnosti tela hrícha, a to prícinou <> hrícha, odsoudil hrích na tele,

*3,28; Sk 13,39; Ga 2,16; Žd 7,16.[~ 18]; <> [%]2K 5,21; [%]Ga 3,13

4 Aby +spravedlnost Zákona vyplnena byla v nás, kteríž nechodíme podle tela, ale podle Ducha.

[+2,26]

5 Ti *zajisté, kteríž jsou +podle tela živi, chutnají to, což jest tela, ale ti, kteríž jsou živi podle Ducha, oblibují to, což jest Ducha.

*[+]1K 2,14

6 Nebo smýšlení tela jest smrt, smýšlení pak Ducha život a pokoj,

7 Protože smýšlení tela jest neprátelské Bohu; nebo Zákonu Božímu není poddáno, a aniž hned muže býti.

8 Protož ti, kteríž +jsou v tele, Bohu se líbiti nemohou.

[+1K 2,14]

9 Vy pak nejste v tele, ale v Duchu, ponevadž +Duch Boží ~prebývá v vás. Jestližet pak kdo %Ducha Kristova nemá, tent není jeho.

[+1K 3,16; ~2K 13,5; %Ga 4,6]

10 A jest-lit Kristus v vás, tedy ac telo umrtveno jest pro hrích, však duch živ jest pro spravedlnost.

11 Jestližet pak +Duch toho, kterýž vzkrísil Ježíše z mrtvých, prebývá ~v vás, ten, kterýž vzkrísil Krista z mrtvých, *obživí %i smrtelná tela vaše, pro prebývajícího Ducha jeho v vás.

*[%]1K 6,14; 2K 5,1; Fp 3,21; [+R 6,4; Sk 2,24; ~R 8,9; %6,5]

12 A takž tedy, bratrí, +dlužnícit jsme ne telu, abychom podle tela živi byli.

[+6,7. 18]

13 Nebo +budete-li podle tela živi, zemrete; pakli byste Duchem skutky tela mrtvili, živi budete.

[+Ez 18,4. 9]; [Ef 4,22; 5,3; Ko 3,5. 6]

14 Nebo +kterížkoli Duchem Božím vedeni bývají, ti jsou synové Boží.

Ga 4,6; [+R 8,5. 6; J 3,6]

15 Neprijali jste +zajisté *Ducha služby opet k ~bázni, ale <> prijali jste Ducha %synovství, v nemžto voláme Abba, totiž $Otce.

*[+]2Tm 1,7; <> [%]Ga 3,26; 4,6; [+1K 2,12; ~Mk 4,40. 41; $14,36]

16 A *tent Duch +osvedcuje duchu našemu, že jsme synové Boží.

*2K 1,22; 5,5; Ef 1,13; 4,30; [+R 9,1]

17 A jestliže +synové, tedy i dedicové, dedicové zajisté Boží, spolu pak dedicové Kristovi, *však tak, jestliže spolu s ním trpíme, %abychom spolu i oslaveni byli.

*2Tm 2,11; [+Ga 4,7; ~Sk 14,22; %1Pt 4,13]

18 Nebo tak za to mám, že *nejsou rovná utrpení nynejší oné budoucí sláve, kteráž se ~zjeviti má na nás.

*Mt 5,12; 19,29; 2K 4,17; [~]Ko 3,4; 1J 3,2; [~]Zj 14,13

19 Nebo peclivé ocekávání všeho stvorení ocekává žádostivého zjevení synu Božích.

20 Marnosti zajisté poddáno jest stvorení, nechte, ale pro toho, kterýž je poddal,

21 V nadeji, že i ono vysvobozeno bude od služby porušení a privedeno v svobodu slávy synu Božích.

22 Nebo víme, že všecko stvorení spolu lká a spolu ku porodu pracuje až posavad,

23 A netoliko ono, ale i my, prvotiny Ducha mající, i myt také sami v sobe lkáme, zvolení +synu Božích ocekávajíce, a tak vykoupení tela našeho.

[+15]

24 Nebo +nadejí spaseni jsme. Nadeje pak, kteráž se vidí, není nadeje. Nebo což kdo vidí, proc by se toho nadál?

[+2K 5,7]

25 Pakli cehož nevidíme, +toho se nadejeme, tedy toho skrze trpelivost ocekáváme.

[+2K 4,18; Žd 11,1]

26 Ano také i Duch svatý pomocen jest mdlobám našim. *Nebo zac bychom se meli modliti, jakž by náleželo, nevíme, ale ten ~Duch prosí za nás lkáními nevypravitelnými.

*Mt 20,22; Mk 10,38; Jk 4,3; [~Za 12,10; R 8,15]

27 Ten pak, *kterýž jest zpytatel srdcí, zná, jaký by byl smysl Ducha, že podle Boha prosí za svaté.

*1S 16,7; 1Pa 29,12; Ž 7,10; Jr 17,10; 20,12; L 16,15

28 Vímet pak, že +milujícím Boha všecky veci napomáhají k dobrému, totiž tem, kteríž podle ~uložení jeho povoláni jsou.

[+Jk 1,12; ~Ef 1,11; 3,11]

29 Nebo kteréž predzvedel, ty +i predzrídil, aby byli ~pripodobneni obrazu Syna jeho, aby tak on byl %prvorozený mezi mnohými bratrími.

[+Sk 13,48; ~Fp 3,10. 21; %Ko 1,18]

30 Kteréž pak predzrídil, tech i povolal, a kterýchž povolal, ty i ospravedlnil, a kteréž ospravedlnil, ty i oslavil.

31 Což tedy díme k tomu? *Kdyžt jest Buh s námi, i kdo proti nám?

*Nu 14,9; Iz 8,13; [Ž 56,12; 118,6]

32 Kterýž ani *vlastnímu Synu svému neodpustil, ale za nás za všecky vydal jej, i kterakž by tedy nám s ním všech vecí~nedal?

*Iz 53,. 10; J 3,16; [R 4,25; Gn 22,16; ~Fp 1,29]

33 Kdo bude žalovati na vyvolené Boží? *Buh jest, jenž ospravedlnuje.

*3,25; Iz 53,11; [50,8]; Jr 23,6; 33,16; 1K 6,11; Tt 3,7

34 Kdo jest, +ješto by je odsoudil? Kristus jest, kterýž umrel za ne, nýbrž i z mrtvých vstal, a kterýž i na ~pravici Boží jest, kterýž také i %oroduje za nás.

[+Jb 34,29; Iz 50,9]; [~Ž 110,1; Mk 16,19; %R 8,27; Žd 7,25; 1J 2,1]

35 A protož kdo +nás odloucí od lásky Kristovy? Zdali zarmoucení, aneb úzkost, nebo protivenství? Zdali hlad, cili nahota? Zdali nebezpecenství, cili mec?

[+Pís 8,6. 7]

36 Jakož *psáno jest: Pro tebe mrtveni býváme celý den, jmíni jsme jako ovce oddané k zabití.

Ž 44,23; 1K 4,9; 2K 4,11

37 Ale v tom ve všem udatne vítezíme, skrze toho, kterýž nás zamiloval.

38 Jist jsem +zajisté, že ani smrt, ani život, ani andelé, ani knížatstvo, ani mocnosti, ani ~nastávající veci, ani budoucí,

[+Fp 1,6; 2Tm 1,12; ~1K 3,22]

39 Ani vysokost, ani hlubokost, ani kterékoli jiné stvorení, nebude moci nás odlouciti od +lásky Boží, kteráž jest v Kristu Ježíši, Pánu našem.

[+2Tm 1,9]