|
Epištola
S. Pavla k Rímanum 9
Rozdíl
pravých Izraelitu od falešných; 30. praví, v Krista uverivše, meli duvod
vyvolení; falešní, hledavše jinde než v Kristu spravedlnosti, zahynuli.
ravdut
pravím v Kristu a neklamámt, cemuž i svedomí mé svedectví vydává v Duchu
svatém,
2
Žet mám +veliký zámutek a ustavicnou bolest v srdci svém.
[+10,1]
3
Nebo *žádal bych já sám zavrženým býti od Krista místo bratrí svých, totiž
príbuzných svých podle tela.
*Ex
32,32
4
Kterížto jsou Izraelští, *jejichžto jest +prijetí za syny, i sláva, <> i
smlouvy, i ~Zákona dání, i služba Boží, i zaslíbení.
*2,17;
<> Ef 2,12; [+Ex 4,22; ~R 8,15]
5
Jejichž jsou i +otcové, a ti, z nichžto jest Kristus podle tela, kterýž jest
nade všecky ~Buh %požehnaný na veky. Amen.
[+Mt
1,1n; L 3,23n; ~J 1,1; Žd 1,8; %R 1,25]
6
Avšak *nemuže zmareno býti slovo Boží. Nebo <> ne všickni,kteríž jsou z
Izraele, Izraelští jsou.
*Nu
23,19; <> J 8,39; R 2,28
7
Aniž proto, že jsou síme Abrahamovo, hned také všickni jsou synové, ale *v
Izákovi nazváno bude tvé síme.
*Gn
21,12; Ga 4,22.[ 28]; Žd 11,18
8
To jest, ne všickni ti, jenž jsou synové tela, jsou také synové Boží, ale
kteríž jsou synové Božího zaslíbení, *ti se pocítají za síme.
*Ga
4,28
9
Nebo toto jest slovo zaslíbení: V týž cas *prijdu, a Sára bude míti syna.
*Gn
18,10
10
A netoliko to, *ale i Rebeka z jednoho pocavši, totiž z Izáka, otce našeho,
toho duvodem jest.
*Gn
25,21
11
Nebo ješte pred narozením obou tech synu, a prve nežli co dobrého nebo zlého
ucinili, aby uložení Boží, kteréžto jest podle vyvolení, a tak ne z skutku, ale
z toho, jenž povolává, pevné bylo,
12
Receno jest jí: Vetší +sloužiti bude menšímu,
[+Gn
25,23]
13
Jakož psáno jest: *Jákoba jsem miloval, ale Ezau nenávidel jsem.
*Mal
1,2.[ 3; Ž 47,5]
14
I což tedy díme? Zdali +nespravedlnost jest u Boha? Nikoli.
[+3,5;
Dt 32,4; Jb 8,3]
15
Nebo Mojžíšovi dí: *Smiluji se nad tím, komuž milost uciním, a slituji se nad
tím, nad kýmž se slituji.
*Ex
33,19; [R 11,32]
16
A tak tedy nenít vyvolování na tom, jenž chce, ani na tom, jenž beží, ale na
Bohu, jenž se smilovává.
17
Nebo dí +Písmo faraonovi: *Proto jsem vzbudil tebe, abych na tobe ukázal moc
svou a aby rozhlášeno bylo jméno mé po vší zemi.
*[+]Ex
9,16
18
A tak tedy nad kýmž chce, smilovává se, a koho chce, zatvrzuje.
19
Ale díš mi: I procež se pak hnevá? Nebo *vuli jeho kdo odeprel?
*Iz
45,9; 64,9
20
Ale ó clovece, kdo jsi ty, že tak odpovídáš Bohu? Zdaž +hrnec dí hrncíri:
~Procs mne tak udelal?
[+Iz
29,16; ~Jr 18,6]
21
Zdaliž *hrncír nemá ~moci nad hlinou, aby z jednostejného %truple udelal jednu
nádobu $ke cti a jinou ku potupe?
*Jr
18,6; 2Tm 2,20; [Iz 64,8; ~Mt 20,15; %1K 5,7; $2Tm 2,20]
22
Což pak divného, že Buh, chteje ukázati hnev a oznámiti moc svou, +snášel ve
mnohé trpelivosti nádoby hnevu, pripravené k zahynutí.
[+2,4]
23
A takž také, aby +známé ucinil bohatství slávy své pri nádobách milosrdenství,
kteréž pripravil k sláve.
[+Ko
1,27]
24
Kterýchžto i povolal, totiž nás, netoliko z Židu, ale také i z pohanu,
25
Jakož i skrze +Ozé dí: Nazovu nelid muj lidem mým, a nemilou nazovu milou.
Ž
18,44; [+]Oz 1,10; 2,13; 2,23]; [+]1Pt 2,10
26
A +budet na tom míste, kdež receno bylo jim: Nejste vy lid muj, tut nazváni
budou synové Boha živého.
[+Oz
1,10]
27
Izaiáš pak volá nad *Izraelem, rka: Byt pak byl pocet synu Izraelských jako
písek morský, ostatkové toliko spaseni budou.
*Iz
10,22.[ 23]; 28,22; Am 9,8; Za 13,8
28
Nebo *pohubení uciní spravedlivé, a to jisté, pohubení zajisté uciní Pán na
zemi, a to jisté.
*Iz
10,23
29
A jakož prve povedel +Izaiáš: *Byt byl Pán zástupu nepozustavil nám semene,
jako <> Sodoma ucineni bychom byli, a Gomore byli bychom podobni.
*[+]Iz
1,9; <> Gn 19,24.[
|