První Epištola S. Pavla k Korintským 13

Láska všecky veci prevyšuje, jako pravá všech ctností studnice, bez níž i slavní darové nic platní nejsou. 10. Nýbrž po prijití jiných ctností k svému cíli, láska sama s puvodem svým a ovocem vecne trvati má.

ych jazyky lidskými mluvil i andelskými, a lásky kdybych nemel, ucinen jsem jako med zvucící anebo zvonec znející.

2 A bycht mel +proroctví, a ~znal všecka tajemství, i všelikého umení došel, a *kdybych mel tak velikou víru, že bych %hory prenášel, lásky pak kdybych nemel, nic nejsem.

*Mk 11,23; [%]Mt 17,20; 21,21; [+7,20; ~1K 12,8. 9]

3 A kdybych vynaložil na pokrmy chudých všecken statek svuj, a bych vydal telo své k spálení, a lásky bych jen nemel, nic mi to neprospívá.

4 Láska +trpelivá jest, dobrotivá jest, láska nezávidí, láska není všetecná, nenadýmá se.

[+Pr 10,12; 1Pt 4,8]

5 V nic neslušného se nevydává, nehledá +svých vecí, nezpouzí se, ~neobmýšlí zlého.

[+10,24. 33; Fp 2,4; ~Ž 35,20; R 13,10]

6 Neraduje +se z nepravosti, ale spolu raduje ~se pravde.

[+Ž 10,3; ~15,4; R 1,32; 2J 1,4]

7 Všecko snáší, všemu verí, všeho se nadeje, všeho trpelive ceká.

8 Láska +nikdy nevypadá, ackoli proroctví prestanou, i jazykové utichnou, i ~ucení v nic prijde.

[+Ga 6,9; ~1K 13,2]

9 Z cástky zajisté poznáváme a z cástky prorokujeme.

10 Ale jakžt by prišlo dokonalé, tehdyt to, což jest z cástky, +vyhlazeno bude.

[+Ef 4,13]

11 Dokudž jsem byl +díte, mluvil jsem jako díte, myslil jsem jako díte, smýšlel jsem jako díte, ale když jsem ucinen muž, opustil jsem detinské veci.

[+Žd 5,13]

12 Nyní *zajisté vidíme v zrcadle a skrze podobenství, ale tehdáž ~tvárí v tvár. Nyní poznávám z cástky, ale tehdy poznám, %tak jakž i známostí obdaren budu.

*2K 3,18; [5,7; Ž 17,15]; ~Mt 5,8; %1K 8,3]

13 Nyní pak zustává +víra, nadeje, láska, to tré, ale nejvetší z nich jestit láska.

[+1Te 1,3]