Druhá Epištola S. Pavla k Korintským

Druhá Epištola S. Pavla k Korintským 1

Pozdraviv Korintských, 3. a Pánu Bohu z ustavicné jeho ochrany podekovav, 8. o svých pokušeních jim vypravuje 12. a uprímost svou proti pomluvacum osvedcuje.

avel, apoštol Ježíše Krista skrze vuli Boží, a Timoteus bratr, církvi Boží, kteráž jest v Korintu, se všemi svatými, kteríž jsou ve vší Achaii:

2 Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista.

1K 1,3; Ga 1,3; Ef 1,2; 1Pt 1,2

3 Požehnaný Buh a Otec Pána našeho Jezukrista, Otec milosrdenství, a Buh všelikého potešení,

4 Kterýž *teší nás ve všelikém ssoužení našem, abychom i my mohli potešovati tech, kteríž by byli v jakémkoli ssoužení, a to tím potešením, kterýmž i my potešeni jsme od Boha.

*7,6

5 Nebo jakož se <> rozhojnují utrpení Kristova na nás, tak skrze Krista rozhojnuje se i potešení naše.

[ Ž 34,20; 94,19]; [Ko 1,24]

6 Nebo budto že souženi jsme, pro vaše potešení a spasení souženi jsme, kteréž se pusobí v snášení týchž trápení, kteráž i my trpíme; budto že potešováni býváme, pro vaše potešení a spasení potešováni býváme. A nadeje naše pevná jest o vás.

7 Ponevadž víme, že jakož jste úcastníci utrpení, také i potešení.

8 Nechcemet <> zajisté, abyste nevedeli, bratrí, o soužení našem, kteréž jsme meli v Azii, že jsme nad míru pretíženi byli a nad možnost, tak že jsme již o životu svém byli pochybili.

[R 11,25]

9 Nýbrž sami v sobe již jsme byli tak usoudili, že nebylo lze než umríti, abychom <> nedoufali sami v sobe, ale v Bohu, jenž i *mrtvé krísí.

[ Jr 17,5. 7; R 4,17]

10 Kterýž z takového nebezpecenství smrti vytrhl nás, a vytrhuje, v nehož doufáme, že i ješte vytrhne,

11 Když i vy nám pomáhati *budete modlitbami za nás, aby z daru toho, prícinou <> mnohých osob nám daného, od mnohých dekováno bylo Bohu za nás.

*R 15,30; <> 2K 4,15

12 Nebo <> chlouba naše tato jest, svedectví svedomí našeho, že *v sprostnosti a v uprímosti Boží, ne v moudrosti telesné, ale v milosti Boží obcovali jsme na tomto svete, zvlášte pak u vás.

[ Žd 13,18; Mt 10,16]

13 Nebot nepíšeme vám nic jiného, nežli to, což ctete, aneb což prvé znáte. A nadeji mám, že až do konce tak znáti budete.

14 Jakož jste již i z stránky poznali nás, žet jsme chlouba vaše, podobne jako i *vy naše, v den Pána Ježíše.

*Fp 2,16; 1Te 2,19

15 A v tomt <> doufání chtel jsem k vám prijíti nejprve, *abyste druhou milost meli,

[ Sk 19,21; ~R 1,11]

16 A skrze vás jíti do Macedonie, a zase z Macedonie prijíti k vám, a potom od vás abych byl doprovozen do Judstva.

17 O tom pak když jsem premyšloval, zdali jsem co lehkomyslne cinil? Aneb což premyšluji, zdali podle tela premyšluji, tak aby <> bylo pri mne: Jest, jest, není, není?

[ Mt 5,37]; [Jk 5,12]

18 Ale vít to <> verný Buh, že rec naše, kteráž byla mluvena k vám, nebyla: Jest, a není.

[ 1K 1,9; 1Te 5,24]

19 Nebo Syn Boží Ježíš Kristus, kterýž mezi vámi kázán jest skrze nás, totiž skrze <> mne a Silvána a Timotea, nebyl: Jest, a není, ale bylo v kázání o nem: Jest,

[ Sk 18,5]

20 (Nebo kolikžkoli jest zaslíbení Božích, v nemt jsou: Jest, a v nemt také jest Amen,) k sláve Bohu skrze nás.

21 Ten *pak, kterýž <> potvrzuje nás s vámi v Kristu, a kterýž ~pomazal nás, Buh jest.

*5,5; [ 1K 1,8; 1Pt 5,10; 1J 2,27]

22 Kterýž i <> znamenal nás, a dal závdavek Ducha svatého v srdce naše.

[ Ef 1,13. 14]

23 Já *pak Boha za <> svedka beru na svou duši, že lituje vás, ješte jsem neprišel do Korintu.

*[ ]R 1,9; [9,1]; Fp 1,8; 1Te 2,10

24 Ne jako bychom *panovali nad verou vaší, ale ~pomocníci jsme radosti vaší; nebo verou %stojíte.

*1Pt 5,3; [~1K 3,5]; [%R 11,20]