První Epištola S. Pavla k Korintským 3

Ponevadž všech svatých služeb prítomných v církvi studnice jest Kristus, Boží moc a moudrost, 4. tedyt jsou mnohem dustojnejší nad ony Starého Zákona figurné služby.

acínáme opet sami sebe <> chváliti? Zdaliž potrebujeme, jako nekterí, schvalujících listu k vám, nebo od vás k jiným?

[ 1,12; 10,8]

2 List náš vy jste, napsaný v srdcích našich, kterýž znají a ctou všickni lidé.

3 Nebo to zjevné jest, že jste vy list Kristuv, zpravený skrze prisluhování naše, *napsaný ne cernidlem, ale Duchem Boha živého, ne na ~dskách kamenných, ale na dskách srdce masitých.

*Ez 11,19; Žd 8,10; [Jr 31,33; ~Ex 24,12]

4 Doufání pak <> takové máme skrze Krista k Bohu,

[ 3,12]

5 Ne že bychom dostatecní byli mysliti neco sami z sebe, jakožto sami z sebe, ale dostatecnost naše z Boha jest.

6 Kterýžto i <> hodné nás ucinil služebníky Nového Zákona, ~ne litery, ale Ducha. %Nebo litera zabíjí, ale duch obživuje.

[ 5,18; Jr 31,31n; Žd 8,6. 8; ~R 2,27. 29; %J 6,63]

7 A ponevadž prisluhování smrti, literami vyryté <> na dskách kamenných, bylo slavné, *tak že ~nemohli patriti synové Izraelští v tvár Mojžíšovu, pro slávu oblíceje jeho, kteráž pominouti mela,

[ Dt 10,1]; *[~]Ex 34,30. 34

8 I kterakž by tedy ovšem prisluhování Ducha nemelo býti slavné?

9 Nebo ponevadž <> prisluhování pomsty slavné bylo, mnohemt se ~více rozhojnuje v sláve prisluhování spravedlnosti.

[ R 3,21]; [~1,17]

10 Nebo to, což oslaveno bylo, aniž oslaveno bylo v té cástce, u prirovnání prevýšené slávy nového prisluhování.

11 Nebo ponevadž to pomíjející slavné bylo, mnohemt více to, což zustává, jestit slavné.

12 Protož majíce takovou nadeji, mnohé <> svobody užíváme,

[ Ef 6,19]

13 A ne jako Mojžíš, kterýž <> kladl zástrení na tvár svou, aby nepatrili synové Izraelští ~k cíli té veci pomíjející.

[ Ex 34,33. 35; ~R 10,4]

14 Ale <> ztupeni jsou smyslové jejich. Nebo až do dnešního dne to zastrení v cítání Starého Zákona zustává neodkryté; nebo skrze Krista toliko se odnímá.

[ Iz 6,10; Ez 12,2]; [Mt 13,13. 14]

15 Protož až do dnešního dne, když se ctou knihy Mojžíšovy, zastrení jest položeno na jejich srdci.

16 Než jakž by se <> obrátilo ku Pánu, odnato bude zástrení.

[ Mt 13,11]

17 Nebo <> Pán Duch jest, a kdež jest Duch Páne, tut i svoboda.

[ J 4,24]

18 My pak všickni <> odkrytou tvárí slávu Páne jakožto v zrcadle spatrujíce, v týž ~obraz promeneni býváme od slávy v slávu, jakožto od Ducha Páne.

[ 5,7; 1K 13,12; ~R 8,29]; [1K 15,49]