První Epištola S. Pavla k Korintským 10

Ocištuje se od nárku, 3. prave, že podle tela nechodí, svých vecí nehledá, 8. a není marnochlubný, 13. ale Kristu tak, jakž mu odmeril Buh, slouží.

á pak sám Pavel prosím <> vás skrze tichost a dobrotivost Kristovu, kterýžto v prítomnosti u vás jsem pokorný, ale v neprítomnosti smele doverný jsem k vám.

R 12,1]

2 Prosím pak vás za to, <> abych prítomen jsa, nemusil doufanlivý býti tou smelostí, kterouž jsem jmín, že bych smelý byl proti nekterým, kteríž za to mají, že bychom my podle tela chodili.

[ 1K 4,21]

3 V tele zajisté chodíce, ne podle tela ryterujeme,

4 Nebo <> odení ryterování našeho není telesné, ale mocné v Bohu k vyvrácení ohrad,

[ 6,7]

5 Jímžto podvracíme rady, i <> všelikou vysokost, povyšující se proti umení Božímu, jímajíce všelikou mysl v poddanost Kristu,

[ 1K 1,26]

6 A nahotove majíce pomstu proti každému neposlušenství, když naplneno bude vaše poslušenství.

7 A což toliko na to, co pred <> ocima jest, hledíte? Má-li kdo tu ~nadeji o sobe, že by Kristuv byl, pomysliž také na to sám u sebe, že jakož %on jest Kristuv, tak i my Kristovi jsme.

[ 5,12; ~Ga 5,24; %1K 14,37; 1J 4,6]

8 Nebo bycht se pak i <> ješte hojneji chlubil ~mocí naší, kterouž nám *dal Pán vzdelání a ne k zkažení vašemu, nebudut zahanben;

*13,10; [ 12,6; ~Mt 16,19; J 20,23]

9 Abych se nezdál listy strašiti vás.

10 Nebo listové jeho (dí nekdo) jsou težcí a mocní, ale <> prítomnost osobná jest mdlá, a rec chaterná.

[ 1]

11 Toto nechat myslí takový, že jacíž jsme v slovu skrze psání, vzdáleni jsouce od vás, takoví také budeme i v skutku, prijdouce k vám.

12 Nebot my se neodvažujeme primísiti aneb prirovnati k nekterým, kteríž sami sebe chválí. Ale ti nerozumejí, že sami sebou sebe merí a prirovnávají sebe sobe.

13 My pak nebudeme se nad to, což nám není odmereno, <> chlubiti, ale podle míry ~pravidla, kteroužto míru odmeril nám Buh, chlubiti se budeme, totiž že jsme dosáhli až k vám.

[ 11,18; 12,5. 11; ~R 12,3; Ef 4,7. 8]

14 Nebo ne jako bychom nedosáhli až k vám, rozširujeme se nad míru. Až i k vám zajisté prišli jsme v evangelium Kristovu.

15 Protož my se nad to, což nám není odmereno, nechlubíme, totiž <> cizími pracemi, ale nadeji máme, když víra vaše rusti bude v vás, že my se rozšíríme dále podle toho, jakž nám odmereno,

[ R 15,20]

16 Totiž, abych ješte i na tech místech, kteráž jsou za vámi dále, kázal evangelium, a ne abych v tom, což jinému odmereno jest, a již jest hotové, se chlubil.

17 Ale *kdo se chlubí, v Pánu se chlub.

*Jr 9,24; 1K 1,31; [Iz 65,16; Ga 6,14]

18 Nebo ne ten, kdož se sám chválí, zkušený <> jest, ale ten, kohož Pán chválí.

[ Pr 27,2; R 2,29; 1K 4,5]