Epištola
S. Pavla k Židum
Epištola
S. Pavla k Židum 0
Epištola
K ŽIDUM (SVATÉHO) PAVLA APOŠTOLA. V epištole této k utvrzení Židu u víre a k
vzdelání jich v pravé pobožnosti apoštol I. Vypisuje o Kristu, z strany A.
osoby jeho dvojího prirození, totiž 1. Božského, kdežto mnohé duvody Božství
jeho vede, kap. 1.; 2. lidského, kap. 2.; B. úradu jeho trojího, to jest: 1.
prorockého neb kazatelského, 2. biskupského, od onech kneží Levítských velmi
rozdílného, 3. královského, To pak ciní zpusobem dvojím: a) o všech tech trech
úradech sumove píše v kap. 1., b) každý ten úrad obvzlášte rozkládá, nebo o
prorockém píše v kap. 1. 2. 3. 4., o biskupském v kap. 5. 7. 8. 9. 10. (v 6.
pak domlouvá Židum), o královském krátce a bežne na svých místech dotýká; v
kap. 1, 2. 3. 8. 13., v kap. 2, 9., v kap. 7, 2., v kap. 8, 1. II. Napomíná
Židu: A. k stálosti u víre, B. k skutkum dobrým z té víry pocházejícím, jako
jest: trpelivost, pokojnost, pri náboženství vroucnost, láska, cistota ducha i
tela, utíkání lakomství, almužen dávání, poslušenství, pri modlitbách
horlivost. To pak též dvojím zpusobem ciní: 1. poruznu k víre slouží, kap. 2,
1. 3., v kap. 3,1.6.12.13., v kap. 4,1.11.14.16., v kap. 6,12., kap. 11. celá.
2. Obzvlášte pospolu a jako shrnute k skutkum dobrým ponouká, od verše 19. kap.
10. až do verše 20. kap. 13., kdež pozdravením a modlitbou epištolu zavírá. Má
kapitol 13.
|