Epištola S. Pavla k Židum 1

Dustojnost a slávu Krista Pána, toho vecného vteleného Slova, 3. kterouž, Otci svému rovný jsa 5. všecka stvorení prevyšoval, vypravuje apoštol.

astokrát a <> rozlicnými zpusoby mluvíval nekdy Buh otcum skrze ~proroky, v techto pak posledních dnech mluvil nám skrze %Syna svého,

[ Nu 12,6. 8; ~L 1,70; Ga 4,4]

2 Kteréhož <> ustanovil dedicem všeho, *skrze ~nehož i veky ucinil.

*[~]J 1,3.[ 10; <> Ž 2,8; Mt 21,38]

3 Kterýžto jsa blesk slávy, a obraz *osoby jeho, a zdržuje všecko slovem mocnosti své, <> <> ocištení hríchu našich skrze sebe samého uciniv, =posadil ~se na pravici velebnosti na výsostech,

*2K 4,4; <> Ef 1,7; [Žd 9,14]; =Mk 16,19; [~Ž 110,1]

4 Tím dustojnejší nad andely ucinen, cím <> vyvýšenejší nad ne jméno dedicne obdržel.

[ Fp 2,9. 10]

5 Nebo kterému kdy z andelu rekl: Syn *muj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe? A opet: Já <> budu jemu Otcem, a on mi bude Synem?

*Ž 2,7; <> 2S 7,14; 1Pa 22,10

6 A opet, když uvodí prvorozeného na okršlek zeme, dí: A *klanejte se jemu všickni andelé Boží.

*Ž 97,7

7 A o andelích zajisté dí: Kterýž ciní andely *své duchy, a služebníky své plamen ohne;

*Ž 104,4

8 Ale k *Synu dí: Stolice tvá, ó Bože, trvá na veky veku, berla pravosti jestit berla království tvého.

*Ž 45,7

9 Miloval jsi <> spravedlnost, a nenávidel jsi nepravosti, ~protož pomazal tebe, ó Bože, Buh tvuj olejem veselé nad spoluúcastníky tvé.

[ Ž 45,8; ~Sk 10,38]

10 A opet:<> Ty, *Pane, na pocátku založil jsi zemi, a díla ~rukou tvých jsout nebesa.

*[ ]Ž 102,26; [~Ž 8,4]

11 Onat pominou, ty pak zustáváš; a všecka jako roucho zvetšejí,

12 A jako <> odev svineš je, i budout zmenena. Ale ty jsi vždycky tentýž, a léta tvá nikdy neprestanou.

[ Ž 102,27. 28]

13 A kterému kdy z andelu rekl: Sed na *pravici mé, dokavadž nepoložím neprátel tvých za podnože noh tvých?

*Ž 110,1; Mt 22,44; 1K 15,25; [Sk 2,34]

14 Zdaliž všickni nejsou služební duchové, kteríž posíláni bývají <> k službe pro ty, jenž mají dedicne obdržeti spasení?

[ Ž 34,8; 91,11]