|
Epištola
S. Pavla k Židum 3
Nesmírne
dustojnejšího Krista Pána nad Mojžíše býti dovode, 7. k uprímému hlasu Páne
poslušenství, 9. pilne,i hrozný onoho starého lidu pripomínaje príklad,
ponouká.
protož,
bratrí svatí, <> povolání nebeského úcastníci, spatrujte apoštola a
nejvyššího kneze vyznání našeho, Krista Ježíše,
[
1Pt 1,15; Fp 3,14]
2
Verného tomu, kdož jej ustanovil, jako i *Mojžíš byl verný ve všem dome jeho.
*Nu
12,7
3
Tím vetší zajisté slávy tento nad Mojžíše jest hoden, cím vetší má cest
stavitel nežli sám dum.
4
Nebo všeliký dum ustaven bývá od nekoho, ten pak, kdož všecky tyto veci
<> ustavel, Buh jest.
[
2K 5,5; Ef 2,10]
5
A Mojžíš <> zajisté verný byl v celém dome jeho, jako služebník, na
osvedcení toho, což potom melo mluveno býti.
[
Nu 12,7]
6
Ale Kristus, jakožto Syn, vládne nad domem svým. Kterýžto dum <> my jsme,
jestliže tu svobodnou doufanlivost, a tu chloubu nadeje až do konce ~pevnou
zachováme.
[
1K 3,16]; [~Mt 24,13; Zj 2,10. 25]
7
Protož jakž praví Duch svatý: Dnes, uslyšeli-li <> byste hlas jeho,
4,7;
[ ]Ž 95,7
8
Nezatvrzujtež srdcí svých, jako pri onom <> popouzení Boha v den pokušení
toho na poušti;
[
Ex 17,7n]
9
Kdežto <> pokoušeli mne otcové vaši, zkusilit jsou mne, a videli skutky
mé po ctyridceti let.
[
Ex 17,7; Nu 14,22]
10
Protož hneviv jsem byl na pokolení to, a rekl jsem: Tito vždycky bloudí srdcem,
a nepoznávají cest mých.
11
Takže jsem *prisáhl v hneve svém, že nevejdou v odpocinutí mé.
*Nu
14,. 23. 28. 35; Dt 1,34. 35
12
Viztež, bratrí, aby snad v nekom z vás nebylo srdce zlé, a neverné, kteréž by
odstupovalo od Boha živého.
13
Ale *napomínejte se vespolek po všecky dny, dokavadž se dnes jmenuje, aby nekdo
nebyl zatvrzen oklamáním hrícha.
*10,25;
1Te 5,11; [Mt 18,15]
14
Úcastníci <> zajisté Krista ucineni jsme, jestliže však ten ~pocátek
podstaty až %do konce pevný zachováme.
[
2Pt 1,4]; [~R 8,17; %Zj 2,10. 25]
15
Protož dokudž se ríká: Dnes, uslyšeli-li byste <> hlas jeho, nezatvrzujte
srdcí svých, jako pri onom popouzení Boha.
[
4,7; Ž 95,7. 8]
16
Nebo nekterí slyševše, popouzeli ho, ale ne všickni, jenž vyšli z Egypta skrze
Mojžíše.
17
Na které se pak hneval ctyridceti let? Zdali ne na ty, kteríž hrešili,
jejichžto <> tela padla 0na poušti?
[
Nu 14,35n]; [Ž 106,26]
18
A kterým <> zaprisáhl, že nevejdou do odpocinutí jeho? Však tem, kteríž
byli neposlušní.
[
Nu 14,28n]
19
A vidíme, že jsou nemohli vjíti pro neveru.
|