Kniha Genesis 30

Nesnáz žen Jákobových o rození dítek. 25. Smlouva Jákobova s Lábanem o mzdu.

iduci pak Ráchel, že by nerodila Jákobovi, závidela sestre své, a rekla Jákobovi: Dej mi syny; pakli nedáš, umru.

2 Procež rozhneval se velmi Jákob na Ráchel, a rekl: Zdali já jsem za Boha, kterýžt nedal plodu života?

3 Rekla ona: Hle, devka má Bála; vejdi k ní, aby rodila na kolena má, a budu míti já také syny z ní.

4 I dala mu Bálu devku svou za ženu; a všel k ní Jákob.

5 Tedy pocavši Bála, porodila Jákobovi syna.

6 I rekla Ráchel: Soudil Buh pri mou, a uslyšel také hlas muj, a dal mi syna. Protož nazvala jméno jeho Dan.

7 Opet pocavši Bála, devka Ráchel, porodila syna druhého Jákobovi.

8 I rekla Ráchel: Tuhé jsem odpory mela s sestrou svou, a všakt jsem premohla. A nazvala jméno jeho Neftalím.

9 Viduci pak Lía, že by prestala roditi, vzala Zelfu devku svou, a dala ji Jákobovi za ženu.

10 A porodila Zelfa, devka Líe, Jákobovi syna.

11 Protož rekla Lía: Již prišel zástup. A nazvala jméno jeho Gád.

12 Porodila také Zelfa devka Líe syna druhého Jákobovi.

13 A rekla Lía: To na mé štestí; nebo štastnou mne nazývati budou ženy. A nazvala jméno jeho Asser.

14 Vyšel pak Ruben v cas žne pšenicné, a nalezl pekná jablecka na poli, a prinesl je Líe matce své. I rekla Ráchel Líe: Dej mi, prosím, tech jablecek syna svého.

15 Jížto ona odpovedela: Málot se snad zdá, že jsi vzala muže mého; chceš také užívati jablecek syna mého? I rekla Ráchel: Nechažt tedy spí s tebou této noci za jablecka syna tvého.

16 Když pak navracoval se Jákob s pole vecer, vyšla Lía proti nemu, a rekla: Ke mne vejdeš; nebo ze mzdy najala jsem te za jablecka syna svého. I spal s ní té noci.

17 A uslyšel Buh Líu; kterážto pocala a porodila Jákobovi syna pátého.

18 I rekla Lía: Dal mi Buh mzdu mou, i potom, když jsem dala devku svou muži svému. Procež nazvala jméno jeho Izachar.

19 A pocala opet Lía, a porodila šestého syna Jákobovi.

20 I rekla Lía: Obdaril mne Buh darem dobrým; již nyní bydliti bude se mnou muž muj, nebo porodila jsem mu šest synu. A nazvala jméno jeho Zabulon.

21 Potom porodila dceru; a nazvala jméno její Dína.

22 A rozpomenuv se Buh na Ráchel,uslyšel jí, a otevrel život její.

23 Tedy pocala a porodila syna, a rekla: Odjal Buh pohanení mé.

24 A nazvala jméno jeho Jozef, rkuci: Pridejž mi Hospodin syna jiného.

25 Stalo se pak, když porodila Ráchel Jozefa, rekl Jákob Lábanovi: Propust mne, at odejdu na místo své a do zeme své.

26 Dej mi ženy mé a dítky mé, za kteréž jsem sloužil tobe, at odejdu; nebo ty znáš službu mou, kterouž jsem sloužil tobe.

27 I rekl mu Lában: Jestliže nyní nalezl jsem milost pred ocima tvýma, zustan se mnou, nebo v skutku jsem poznal, že požehnal mi Hospodin pro tebe.

28 Rekl také: Oznam mi ze jména mzdu svou a dámt ji.

29 Jemužto odpovedel: Ty víš, jak jsem sloužil tobe, a jaký byl dobytek tvuj pri mne.

30 Nebo to málo, kteréž jsi mel prede mnou, zrostlo velmi, a požehnalt Hospodin, jakž jsem k tobe nohou vkrocil. A nyní, kdy pak já své hospodárství opatrovati budu?

31 A rekl: Cot mám dáti? Odpovedel Jákob: Nedávej mi nic. Jestliže mi uciníš toto, zase pásti budu a ostríhati dobytka tvého:

32 Projdu skrze všecka stáda tvá dnes, vymešuje z nich každé dobytce peresté a strakaté, a každé dobytce nacernalé mezi ovcemi, a strakaté a peresté mezi kozami; a takové budou mzda má.

33 A osvedcena potom bude spravedlnost má pred tebou, když prijde na mzdu mou: Cožkoli nebude perestého, neb strakatého mezi kozami, a nacernalého mezi ovcemi, za krádež bude mi to pocteno.

34 I rekl Lában: Hle, ó by tak bylo, jakž jsi mluvil.

35 A odloucil toho dne kozly prepásané na nohách a strakaté, a všecky kozy peresté a strakaté, všecko, na cemž byla místa bílá, všecko také nacernalé mezi dobytkem, a dal v ruce synu svých.

36 Uložil pak mezi sebou a Jákobem místo vzdálí trí dní cesty; a Jákob pásl ostatek dobytka Lábanova.

37 Nabral pak sobe Jákob prutu topolových zelených, a lískových a kaštanových; a poobloupil s nich po místech kuru až do belosti, kteráž byla na prutech.

38 A nakladl tech prutu tak obloupených do žlábku a koryt, (v nichž bývá voda, k nimž pricházel dobytek, aby pil), proti dobytku, aby pocínaly, když by pricházely píti.

39 I pocínaly ovce, hledíce na ty pruty, a rodily jehnata prepásaná na nohách, a perestá i strakatá.

40 Potom ta jehnata odloucil Jákob, a dobytek stáda Lábanova obrátil tvárí k tem prepásaným na nohách, a ke všemu nacernalému; a své stádo postavil obzvlášt, a neobrátil ho k stádu Lábanovu.

41 A bylo, že kdyžkoli silnejší pripouštíny bývaly, kladl Jákob ty pruty pred oci ovcem do koryt, aby pocínaly, hledíce na pruty.

42 Když pak pozdní dobytek pripouštín býval, nekladl jich; a tak býval pozdní Lábanuv a ranný Jákobuv.

43 Vzrostl tedy muž ten náramne velmi, a mel dobytka mnoho, devek i služebníku, velbloudu i oslu.