Epištola S. Pavla k Židum 9

Rozkošné rozložení, a jako rozvinutí figury stánku, 3. i tech vecí, jenž v nem byly,uciniv apoštol, 11. vypravuje, kterak Kristus Pán nejvyšší sám jediný knez, a do jaké všel svatyne jedinou, kdy a s jakou obetí, 15. i co nám tím zjednal.

elat pak i <> první ona smlouva ustanovení z strany služeb a svatyni svetskou.

[ Ex 25,8]

2 Nebo *udelán byl stánek první, v kterémž byl svícen, a <> stul, a posvátní chlebové, a ten sloul svatyne.

*Ex 26,1n; <> Ex 35,13; [25,23]

3 Za druhou pak oponou byl stánek, kterýž sloul <> svatyne svatých,

[ Ex 26,33]

4 Zlatou maje kadidlnici, *a truhlu smlouvy, všudy obloženou zlatem, kdežto bylo <> vederce zlaté, mající v sobe mannu, a hul =Aronova, kteráž byla zkvetla, =a dsky zákona,

*Ex 25,10; <> 16,33; =Nu 17,10; =Dt 10,1; 1Kr 8,9; 2Pa 5,10; [Ex 34,29]

5 Nad truhlou pak byli dva cherubínové slávy, zastenujíci slitovnici. O kterýchž vecech není potrebí nyní vypravovati o jedné každé obzvláštne.

6 To vše když tak jest zrízeno, do prvního stánku vždycky <> vcházejí kneží, služby vykonávajíce,

[ Nu 18,3n]

7 Do druhého pak *jedinou v rok sám nejvyšší knez, ne bez krve, kterouž obetuje <> sám za sebe, i za lidské nevedomosti.

*Ex 30,10; [Lv 16,2n]; <> Žd 7,27

8 Címž Duch svatý ukazuje to, že ješte <> nebyla zjevena cesta k svatyni, dokudž první stánek trval.

Iz 35,8; J 14,6]

9 Kterýž byl podobenstvím na ten prítomný cas, v nemžto darové a obeti se obetují, kteréž nemohou <> dokonalého v svedomí uciniti toho, kdož obetuje,

[ 7,19; Sk 13,38. 39]; [Ga 3,21]

10 Toliko v <> pokrmích a v nápojích, a v rozlicných umýváních a ospravedlnováních telesných, až do casu napravení, záležející.

[ Lv 11,2n]

11 Ale Kristus prišed, <> nejvyšší knez budoucího dobrého, skrze vetší a dokonalejší stánek, ne rukou udelaný, to jest ne tohoto stavení,

[ 3,1]

12 Ani skrze *krev kozlu a telat, ale skrze ~svou vlastní krev, %všel jednou do svatyne, $vecné vykoupení nalezl.

*[$]10,12; [~]Sk 20,28; [Lv 16,3; %Žd 7,27]

13 Nebo *jestližet krev býku a kozlu, a ~popel jalovice, pokropující poskvrnených, posvecuje jich k ocištení tela,

*Nu 19,4; [Žd 10,4; Lv 16,14; ~Nu 19,9. 12. 17. 18]

14 Cím *více krev Kristova, kterýžto skrze Ducha vecného ~samého sebe obetoval nepoškvrneného Bohu, %ocistí svedomí vaše od skutku mrtvých k sloužení <> Bohu živému?

*1J 1,7; Zj 1,5; [1Pt 1,19]; <> L 1,. 75; R 6,13; [~Ga 1,4; %Žd 6,1]

15 A pro tu prícinu nové smlouvy prostredník <> jest, aby, když by ~smrt mezi to vkrocila k vyplacení prestoupení tech, kteráž byla za první smlouvy, zaslíbení vecného %dedictví prijali ti, jenž jsou povoláni.

[ 1Tm 2,5; ~Sk 13,39; R 5,6]; [%6,23]

16 Nebo kdež se deje kšaft, potrebí jest, aby k tomu smrt prikrocila toho, kdož ciní kšaft.

17 Kšaft *zajisté tech, kteríž zemreli, pevný jest, ponevadž ješte nemá moci, dokudž živ jest ten, jenž kšaft cinil.

*Ga 3,15

18 Protož ani první onen kšaft bez krve nebyl posvecován.

19 Nebo když <> Mojžíš všecka prikázaní podle Zákona všemu lidu predložil, vzav krev telat a kozlu, s vodou a s vlnou cervenou a s yzopem, tak spolu i knihy i všeho lidu pokropil,

[ Ex 24,5. 6; Lv 16,15. 16. 18]

20 Rka: *Tatot jest krev Zákona, kterýž vám Buh vydal.

*Ex 24,8; [Mt 26,28]

21 Ano i <> stánku i všech nádob k službe náležitých rovne též krví pokropil.

[ Ex 29,21; Lv 8,15. 19; 16,14]

22 A témer všecko podle <> Zákona krví ocištováno bývá, a bez ~krve vylití nebývá odpuštení vin.

[ Lv 17,11; ~Ef 1,7]

23 Protož potrebí bylo, aby vecí nebeských príkladové temi vecmi ocištováni byli, nebeské pak veci lepšími obetmi, nežli jsou ty.

24 Nebot nevšel Kristus do svatyne rukou udelané, kteráž by byla príklad s pravou svatyní se srovnávající, ale práve v nebe všel, aby nyní prítomný byl tvári Boží za nás.

25 Ne aby castokrát obetoval sebe samého, <> jako nejvyšší knez vcházel do svatyne každý rok se krví cizí,

[ 7; Ex 30,10]; [Lv 16,2. 3. 4]

26 (Sic jinak byl by musil castokrát trpeti od pocátku sveta,) ale nyní jednou pri <> skonání veku, na shlazení hrícha skrze obetování sebe samého, zjeven jest.

[ 9,12. 28; 1K 10,11; Ga 4,4]; [Ef 1,10]

27 A jakož uloženo lidem <> jednou umríti, ~a potom bude soud,

[ Gn 3,19; ~Jb 19,29; Ž 7,9]

28 Tak i *Kristus jednou ~jest obetován, k shlazení mnohých lidi hríchu; podruhé pak bez hríchu %ukáže se tem, kteríž ho cekají k spasení.

*1Pt 3,18; [R 4,25; ~Žd 10,10]; 2Tm 4,8]