Exodus

Kniha Exodus 1

Jména i rozmnožení synu Jákobových, 8. a veliké trápení jejich v Egypte.

ato jsou pak jména synu Izraelských, kteríž vešli do Egypta s Jákobem; každý s celedí svou prišel:

2 Ruben, Simeon, Léví a Juda;

3 Izachar, Zabulon a Beniamin;

4 Dan a Neftalím, Gád a Asser.

5 A bylo všech osob pošlých z bedr Jákobových sedmdesáte duší; Jozef pak byl v Egypte.

6 I umrel Jozef a všickni bratrí jeho, a všecken ten rod.

7 Synové pak Izraelští rozmnožili se a rodili se v hojnosti; a rozhojnovali se, i zsilili se náramne velmi, a naplnena jest jimi zeme.

8 V tom povstal král nový v Egypte, kterýž neznal Jozefa.

9 Ten rekl lidu svému: Aj, lid synu Izraelských jest mnohý a silnejší nad nás.

10 Nuže, opatrne sobe pocínejme pred ním, aby se nerozmohl; a když by prišla válka, aby se nepripojil i on k neprátelum našim, a nebojoval proti nám, a nevyšel z zeme.

11 Protož ustanovili nad ním úredníky, kteríž by plat vybírali, aby je trápili bremeny svými. I vystavel lid Izraelský Faraonovi mesta skladu, Fiton a Ramesses.

12 Ale cím více trápili jej, tím více rostl a tím se více rozmáhal. I vzali sobe syny Izraelské v ošklivost.

13 A tak podrobovali Egyptští syny Izraelské v službu težkou.

14 A k horkosti privodili život jejich robotami težkými, v hline a cihlách a ve všelijakém díle na poli, mimo všelikou potrebu svou, k níž práce jejich užívali nenáležite a bez lítosti.

15 I porucil král Egyptský babám Hebrejským, z nichž jedna sloula Sefora a druhá Fua,

16 A rekl: Když budete pomáhati ženám Hebrejským pri porodu, a uzríte, že již rodí, byl-li by syn, zabíte ho, pakli dcera, tedy at jest živa.

17 Bály se pak ty baby Boha, a necinily tak, jakž jim porucil král Egyptský, ale živých nechávaly pacholíku.

18 Povolav tedy bab král Egyptský, mluvil jim: Proc jste to ucinily, že jste živé zachovaly pacholíky?

19 I odpovedely baby Faraonovi: Nejsou ženy Hebrejské jako ženy Egyptské; nebo ony jsou silnejšího prirození. Dríve než prijde k nim baba, ony porodí.

20 I ucinil dobre Buh tem babám. A rozmnožen jest lid, a zsilili se velmi.

21 Stalo se pak proto, že se bály baby ty Boha, vzdelal jim domy.

22 I prikázal Farao všemu lidu svému, rka: Každého syna, kterýž se narodí, do reky uvrzte; každé pak dcery nechte živé.