Kniha Exodus 3

Mojžíš když mel jíti k Faraonovi, 11. výmluvy užíval, 12. ale Buh jej pri všem výborne zpravil.

ojžíš pak pásl dobytek Jetry tchána svého, kneze Madianského, a hnav stádo po poušti, prišel až k hore Boží Oréb.

2 Tedy ukázal se mu andel Hospodinuv v plameni ohne z prostredku kre. I videl, a aj, ker horel ohnem, a však neshorel.

3 Protož rekl Mojžíš: Pujdu nyní, a spatrím videní toto veliké, proc neshorí ker.

4 Vida pak Hospodin, že jde, aby pohledel, zavolal nan Buh z prostredku kre, a rekl: Mojžíši, Mojžíši! Kterýžto odpovedel: Aj, ted jsem.

5 I rekl: Nepristupuj sem, szuj obuv svou s noh svých; nebo místo, na kterémž ty stojíš, zeme svatá jest.

6 A rekl: Já jsem Buh otce tvého, Buh Abrahamuv, Buh Izákuv, a Buh Jákobuv. I zakryl Mojžíš tvár svou, (nebo se bál), aby nepatril na Boha.

7 Jemužto rekl Hospodin: Zretelne videl jsem trápení lidu mého, kterýž jest v Egypte; a krik jejich pro prísnost úredníku jeho slyšel jsem; nebo znám bolesti jeho.

8 Protož jsem sstoupil, abych vysvobodil jej z ruky Egyptských, a vyvedl jej z zeme té do zeme dobré a prostranné, do zeme oplývající mlékem a strdí, na místa Kananejského a Hetejského, a Amorejského a Ferezejského, a Hevejského a Jebuzejského.

9 Nebo nyní, aj, krik synu Izraelských prišel ke mne; videl jsem také i ssoužení, jímž je ssužují Egyptští.

10 Protož, nyní pod a pošli te k Faraonovi; a vyvedeš lid muj, syny Izraelské z Egypta.

11 I rekl Mojžíš Bohu: Kdo jsem já, abych šel k Faraonovi, a abych vyvedl syny Izraelské z Egypta?

12 I odpovedel: Však budu s tebou; a toto budeš míti znamení, že jsem já te poslal: Když vyvedeš lid ten z Egypta, sloužiti budete Bohu na hore této.

13 I rekl Mojžíš Bohu: Aj, já pujdu k synum Izraelským a dím jim: Buh otcu vašich poslal mne k vám. Reknou-li mi: Které jest jméno jeho? co jim odpovím?

14 I rekl Buh Mojžíšovi: JSEM, KTERÝŽ JSEM. Rekl dále: Takto díš synum Izraelským: JSEM poslal mne k vám.

15 Rekl ješte Buh Mojžíšovi: Takto díš synum Izraelským: Hospodin, Buh otcu vašich, Buh Abrahamuv, Buh Izákuv, a Buh Jákobuv poslal mne k vám; tot jest jméno mé na vecnost, a tat jest památka má po všecky veky.

16 Jdi, a shromážde starší Izraelské, mluv jim: Hospodin Buh otcu vašich ukázal mi se, Buh Abrahamuv, Buh Izákuv, a Buh Jákobuv, rka: Rozpomínaje, rozpomenul jsem se na vás, a na to, co se vám dálo v Egypte.

17 Protož jsem rekl: Vyvedu vás z trápení Egyptského do zeme Kananejského, a Hetejského, a Amorejského, a Ferezejského, a Hevejského, a Jebuzejského, do zeme oplývající mlékem a strdí.

18 I poslechnou hlasu tvého. Pujdeš pak ty a starší Izraelští k králi Egyptskému, a díte jemu: Hospodin Buh Hebrejský potkal se s námi; protož nyní, necht medle jdeme cestou trí dnu na poušt, abychom obetovali Hospodinu Bohu našemu.

19 Ale já vím, žet vám nedopustí král Egyptský jíti; lec v ruce silné.

20 Protož vztáhnu ruku svou, a bíti budu Egypt divnými vecmi svými, kteréž ciniti budu u prostred neho; a potom propustí vás.

21 A dám milost lidu tomuto pred ocima Egyptských. I stane se, že když pujdete, neodejdete prázdní.

22 Ale vypujcí žena od sousedy své, a od hospodyne domu svého klínotu stríbrných, a klínotu zlatých a roucha; i vložíte to na syny a na dcery své, a tak obloupíte Egypt.