Kniha Exodus 5

Jednání s Faraonem o propuštení Izraele. 6. Izrael více jsa ssoužen, 19. repce. 22. Mojžíš nad tím Bohu touží.

otom pak prišli Mojžíš s Aronem, a rekli Faraonovi: Takto praví Hospodin, Buh Izraelský: Propust lid muj, at mi slaví svátky na poušti.

2 Odpovedel Farao: Kdo jest Hospodin, abych poslechl hlasu jeho a propustil Izraele? Hospodina neznám, Izraele také nepropustím.

3 I rekli: Buh Hebrejský potkal se s námi. Necht medle jdeme cestou trí dní na poušt, a obetujeme Hospodinu Bohu našemu, aby nedopustil na nás moru neb mece.

4 I rekl jim král Egyptský: Proc ty Mojžíši a Arone, odtrhujete lid od prací jejich? Jdete k robotám svým.

5 Rekl také Farao: Hle, již nyní mnoho jest lidu toho v zemi, a vy odvozujete je od robot jejich.

6 I prikázal Farao v ten den úredníkum nad lidem a šafárum jeho, rka:

7 Nedávejte již více slámy lidu k delání cihel jako prvé; nechat jdou sami a sbírají sobe slámu.

8 Však touž summu cihel, kterouž udelávali prvé, uložte na ne, nic neujímejte z ní; nebot zahálejí, a protož volají, rkouce: Podme, obetujme Bohu našemu.

9 Necht se pritíží robot mužum tem; a necht pracují v nich, aby se neohlédali na slova lživá.

10 Vyšedše tedy úredníci nad lidem a šafári jeho, mluvili k lidu, rkouce: Takto praví Farao: Já nebudu vám dávati slámy.

11 Sami jdete, berte sobe slámu, kdekoli naleznete; ale nic nebude ujato díla vašeho.

12 I rozbehl se lid po vší zemi Egyptské, aby trhal strnište místo slámy.

13 A úredníci nutili je, rkouce: Vyplnte díla svá, úkol denní v den jeho, jako když sláma byla.

14 I biti jsou šafári synu Izraelských, kteréž ustanovili nad nimi úredníci Faraonovi, a mluveno k nim: Proc jste nevyplnili úkolu svého v díle cihel, jako prvé, ani vcera ani dnes?

15 I prišli šafári synu Izraelských, a volali k Faraonovi, rkouce: Proc tak deláš služebníkum svým?

16 Slámy se nedává služebníkum tvým, a ríkají nám: Delejte cihly; a hle, služebníci tvoji biti bývají, a hreší lid tvuj.

17 I rekl: Zahálíte, zahálíte, a protož mluvíte: Podme, obetujme Hospodinu.

18 Protož nyní jdete, delejte; slámy se vám dávati nebude, ale vy summu cihel vyplnujte.

19 Vidouce šafári synu Izraelských, že zle s nimi, ponevadž receno: Neujmete poctu cihel vašich z úkolu denního v den jeho,

20 Potkali se s Mojžíšem a Aronem, kteríž stáli, aby jim vstríc vyšli, když by se vraceli od Faraona.

21 A mluvili jim: Pohlediž Hospodin na vás, a sud; nebo zošklivili jste nás pred Faraonem a služebníky jeho, a dali jste mec v ruku jejich, aby nás zamordovali.

22 I navrátil se Mojžíš k Hospodinu a rekl: Pane, proc jsi tyto zlé veci uvedl na lid tento? Proc jsi mne sem poslal?

23 Nebo od té chvíle, jakž jsem všel k Faraonovi, abych mluvil jménem tvým, hure nakládá s lidem tímto, a ty jsi vždy nevysvobodil lidu svého.