Kniha Exodus 10

Kobylky a tmy hrozné v Egypte.

rekl Hospodin Mojžíšovi: Vejdi k Faraonovi, ackoli jsem já obtížil srdce jeho, a srdce služebníku jeho, abych ucinil divy tyto své u prostred nich;

2 A abys ty vypravoval v uši synu svých i vnuku svých, co jsem ucinil v Egypte, a znamení má, kteráž jsem prokázal na nich; abyste vedeli, že já jsem Hospodin.

3 I všel Mojžíš s Aronem k Faraonovi, a rekli jemu: Takto praví Hospodin Buh Hebrejský: Dokavadž nechceš se ponížiti prede mnou? Propust lid muj, at mi slouží.

4 Pakli nechceš propustiti lidu mého, aj, já uvedu zítra kobylky na krajinu tvou.

5 A prikryjí svrchek zeme, aby jí nebylo videti, a snedí ostatky pozustalé, kteríž vám zanecháni jsou po krupobití; zhryzou vám také každý strom pucící se na poli.

6 A naplní domy tvé, i domy všech služebníku tvých, a domy všech Egyptských; cehož nevideli otcové tvoji a otcové otcu tvých, od pocátku bytu svého na zemi až do dne tohoto. A odvrátiv se, vyšel od Faraona.

7 Rekli pak služebníci Faraonovi k nemu: Dokavadž tento bude nám osídlem? Propust ty muže, at slouží Hospodinu Bohu svému. Zdaž ješte nevíš, že zkažen jest Egypt?

8 I zavolán jest Mojžíš s Aronem pred Faraona. Jimž rekl: Jdete, služte Hospodinu Bohu svému. Kdo jsou ti, kteríž jíti mají?

9 A odpovedel Mojžíš: S dítkami i s starými našimi pujdeme, s syny i s dcerami našimi, s ovcemi a s vetším dobytkem naším odejdeme; nebo slavnost Hospodinovu držeti máme.

10 Tedy rekl jim: Nechat jest tak Hospodin s vámi, jako já propustím vás i dítky vaše. Hledte, nebo zlé jest pred tvári vaší.

11 Nebudet tak. Jdete vy sami muži, a služte Hospodinu, nebo toho vy toliko žádáte. I vyhnáni jsou od tvári Faraonovy.

12 Tedy rekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou na zemi Egyptskou pro kobylky, at vystoupí na zemi Egyptskou, a sežerou všelikou bylinu zeme té, cožkoli zustalo po krupobití.

13 I vztáhl Mojžíš hul svou na zemi Egyptskou; a Hospodin uvedl vítr východní na zemi, aby vál celého toho dne a celou noc. A když bylo ráno, vítr východní prinesl kobylky.

14 A vystoupily kobylky na všecku zemi Egyptskou, a pripadly na všecky konciny Egyptské nescíslne. Pred temi nebylo takových kobylek, aniž po tech takové budou.

15 I prikryly veškeren svrchek zeme, tak že pro ne nebylo lze znáti zeme; a sežraly všelikou bylinu zeme, a všeliké ovoce na stromích, kteréž zustalo po krupobití; a nepozustalo nic zeleného na stromích a bylinách polních ve vší zemi Egyptské.

16 Tedy Farao spešne povolav Mojžíše s Aronem, rekl: Zhrešil jsem proti Hospodinu Bohu vašemu, i proti vám.

17 Ale nyní, odpust, prosím, hrích muj aspon tento, a modlte se Hospodinu Bohu vašemu, at jen tuto smrt odejme ode mne.

18 Protož vyšed Mojžíš od Faraona, modlil se Hospodinu.

19 I obrátil Hospodin vítr západní tuhý velmi, kterýžto zachvátiv kobylky, uvrhl je do more Rudého, tak že nezustalo žádné kobylky ve vší krajine Egyptské.

20 Ale obtížil Hospodin srdce Faraonovo, a nepropustil synu Izraelských.

21 I rekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou k nebi, a bude tma na zemi Egyptské, a makati ji budou.

22 I vztáhl Mojžíš ruku svou k nebi, a byla tma prehustá po vší zemi Egyptské za tri dni.

23 Aniž videl jeden druhého, a aniž kdo vstal z místa svého za tri dni; ale synové Izraelští všickni meli svetlo v príbytcích svých.

24 Potom povolav Farao Mojžíše, rekl: Jdete, služte Hospodinu. Toliko ovce vaše a vetší dobytek váš nechat zustane, také dítky vaše pujdou s vámi.

25 Odpovedel Mojžíš: Dáš také v ruce naše obeti a zápaly, kteréž bychom obetovali Hospodinu Bohu našemu.

26 A protož také dobytek náš pujde s námi, a nezustane ani kopyta; nebo z nich vezmeme ku pocte Hospodinu Bohu našemu. My pak nevíme, cím sloužiti máme Hospodinu, dokudž neprijdeme tam.

27 Zatvrdil pak Hospodin srdce Faraonovo, tak že nechtel propustiti jich.

28 I rekl mu Farao: Odejdi ode mne, a varuj se, abys více nevidel tvári mé; nebo v který den uzríš tvár mou, umreš.

29 Odpovedel Mojžíš: Dobre jsi rekl; neuzrímt více tvári tvé.