Kniha Exodus 11

Predpovedení poslední rány Egypta a rozkaz Boží o zloupení jeho.

ekl pak byl Hospodin Mojžíšovi: Ješte ránu jednu uvedu na Faraona a na Egypt, potom propustí vás odsud; propustí docela, anobrž vypudí vás odsud.

2 Mluv nyní v uši lidu, at vypujcí jeden každý od bližního svého, a každá od bližní své klínotu stríbrných a klínotu zlatých.

3 A dal Hospodin milost lidu pred ocima Egyptských. (Sám také Mojžíš veliký byl velmi v zemi Egyptské, pred ocima služebníku Faraonových i pred ocima lidu.)

4 I rekl Mojžíš: Takto praví Hospodin: O pulnoci já pujdu prostredkem Egypta.

5 A pomre všecko prvorozené v zemi Egyptské, od prvorozeného Faraonova, jenž sedeti mel na stolici jeho, až do prvorozeného devky, kteráž jest pri žernovu, i všecko prvorozené hovad.

6 I bude krik veliký po vší zemi Egyptské, jakéhož nebylo prvé, a jakéhož nikdy nebude více.

7 U synu pak Izraelských nikdež nehne pes jazykem svým, ovšem pak ani clovek ani hovado, abyste vedeli, že rozdíl ucinil Hospodin mezi Egyptskými a Izraelskými.

8 I sstoupí všickni tito služebníci tvoji ke mne, a skláneti mi se budou, rkouce: Vyjdi, ty i všecken lid, kterýž jest pod správou tvou; a potom vyjdu. A vyšel od Faraona s velikým hnevem.

9 I rekl Hospodin Mojžíšovi: Neposlechnet vás Farao, abych rozmnožil zázraky své v zemi Egyptské.

10 Ale Mojžíš a Aron cinili všecky ty zázraky pred Faraonem; Hospodin pak zatvrdil srdce Faraonovo, tak že nepropustil synu Izraelských z zeme své.