Kniha Exodus 19

Smlouva Boží s Izraelem. 10. Lid posvecen. 16. Buh sstoupil na horu Sinai.

esíce tretího po vyjití synu Izraelských z zeme Egyptské, v ten den prišli na poušt Sinai.

2 Nebo hnuvše se z Rafidim, prišli až na poušt Sinai a položili se na té poušti; a tu rozbili Izraelští stany naproti hore.

3 Mojžíš pak vstoupil k Bohu. A mluvil hlasem k nemu Hospodin s té hory, rka: Takto díš domu Jákobovu, a oznámíš synum Izraelským:

4 Sami jste videli, co jsem ucinil Egyptským, a jak jsem vás nesl na krídlách orlicích, a privedl jsem vás k sobe.

5 Protož nyní, jestliže skutecne poslouchati budete hlasu mého, a ostríhati smlouvy mé, budete mi lid zvláštní mimo všecky lidi, ackoli má jest všecka zeme.

6 A vy budete mi království knežské a národ svatý. Tat jsou slova, kteráž mluviti budeš synum Izraelským.

7 Protož prišel Mojžíš a svolav starší lidu, predložil jim všecka slova ta, kteráž mu prikázal Hospodin.

8 Odpovedel pak všecken lid spolecne, a rekl: Cožkoli mluvil Hospodin, budeme ciniti. A oznámil zas Mojžíš Hospodinu slova lidu.

9 I rekl Hospodin Mojžíšovi: Aj, já pujdu k tobe v hustém oblaku, aby slyšel lid, když mluviti budu s tebou, ano také, aby tobe veril na veky. Nebo byl oznámil Mojžíš Hospodinu slova lidu.

10 Rekl dále Hospodin Mojžíšovi: Jdi k lidu, a posvet jich dnes a zítra; a necht svá roucha zeperou.

11 A at jsou hotovi ke dni tretímu, nebo v den tretí sstoupí Hospodin pred ocima všeho lidu na horu Sinai.

12 Uložíš pak lidu meze všudy vukol a povíš: Varujte se, abyste nevstupovali na horu, ani nedotýkali se kraju jejích. Kdož by se koli dotkl hory, smrtí umre.

13 Nedotknet se ho ruka, ale ukamenován neb zastrelen bude; bud že by hovado bylo, bud clovek, nebudet živ. Když se zdlouha troubiti bude, teprv oni vstoupí na horu.

14 Sstoupiv tedy Mojžíš s hury k lidu, posvetil ho; a oni zeprali roucha svá.

15 I mluvil k lidu: Budtež hotovi ke dni tretímu; nepristupujte k manželkám svým.

16 I stalo se dne tretího, když bylo ráno, že bylo hrímání s blýskáním a oblak hustý na té hore, zvuk také trouby velmi tuhý, až se zhrozil všecken lid, kterýž byl v ležení.

17 Tedy Mojžíš vyvedl lid z ležení vstríc Bohu; a lid stál dole pod horou.

18 Hora pak Sinai všecka se kourila, proto že sstoupil na ni Hospodin v ohni, a vystupoval dým její jako dým z vápenice, a trásla se všecka hora velmi hrube.

19 Zvuk také trouby více se rozmáhal, a silil se náramne. Mojžíš mluvil, a Buh mu odpovídal hlasem.

20 Sstoupil pak Hospodin na horu Sinai, na vrch hory; a když povolal Hospodin Mojžíše na vrch hory, vstoupil Mojžíš.

21 I rekl Hospodin Mojžíšovi: Sstup, osvedc lidu, at se nevytrhují k Hospodinu, chtejíce ho videti, aby nepadlo jich množství;

22 Nýbrž ani sami kneží, kteríž, majíce pristupovati k Hospodinu, posvecují se, aby se neoboril na ne Hospodin.

23 Mojžíš pak rekl Hospodinu: Nebudet moci lid vstoupiti na horu Sinai, ponevadž jsi ty osvedcil nám, rka: Obmez horu a posvet ji.

24 I rekl jemu Hospodin: Jdi, sstup, a potom vstup ty a Aron s tebou. Kneží pak a lid at se nepokoušejí vstoupiti k Hospodinu, aby se na ne neoboril.

25 I sešel Mojžíš k lidu, a to jim oznámil.