Kniha Numeri 15

Zrízení o nekterých obetech. 30. Pokuta pyšne hrešícího. 32. Kamenování pro zrušení soboty. 37. Premování šatu.

luvil opet Hospodin k Mojžíšovi, rka:

2 Mluv k synum Izraelským a rci jim: Když vejdete do zeme prebývání vašich, kterouž já dám vám,

3 A budete chtíti obetovati obet ohnivou Hospodinu v zápal, aneb obet bud slíbenou, bud dobrovolnou, aneb pri slavnostech vašich, abyste ucinili vuni spokojující Hospodina, budto z skotu, aneb z drobného dobytku:

4 Tedy kdož by koli obetoval dar svuj Hospodinu, obetuj obet suchou, desátý díl efi mouky belné, zadelané olejem, jehož bude ctvrtý díl míry hin.

5 A vína v obet mokrou ctvrtinku hin obetovati budeš pri zápalu, aneb pri obeti vítezné k jednomu každému beránku.

6 Pri beranu pak obetovati budeš obet suchou, mouky belné dve desetiny, zadelané olejem, tretinkou míry hin.

7 Vína také k obeti mokré tretí díl míry hin obetovati budeš u vuni spokojující Hospodina.

8 Jestliže pak obetovati budeš volka v obet zápalnou, aneb v obet k splnení slibu, aneb v obet pokojnou Hospodinu:

9 Tedy budeš obetovati spolu s volkem obet suchou, tri desetiny mouky belné, zadelané olejem, jehož by byla pulka hin.

10 A vína k obeti mokré obetovati budeš pulku hin. Ta jest obet ohnivá vune spokojující Hospodina.

11 Tak udeláte s každým volem i s každým skopcem, i s dobytcetem bud ono z ovec neb z koz.

12 Podlé toho, jakž mnoho jich obetovati budete, tak se zachováte pri jednom každém z nich.

13 Všeliký obyvatel tak bude to vykonávati, aby obetoval obet ohnivou vune spokojující Hospodina.

14 Takž bude-li u vás i príchozí, aneb kdokoli mezi vámi v pronárodech vašich, a bude obetovati obet ohnivou vune spokojující Hospodina, jakž vy se pri tom chováte, tak i on chovati se bude.

15 V shromáždení tomto ustanovení jednostejné bud vám i príchozímu, kterýž by u vás byl, ustanovení vecné v pronárodech vašich; jakož vy, tak príchozí bude pred Hospodinem.

16 Zákon jednostejný a porádek jednostejný bude vám i prichozímu kterýž by u vás byl.

17 Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, rka:

18 Mluv k synum Izraelským a rci jim: Když prijdete do zeme, do kteréž já uvedu vás,

19 Tedy, když pocnete jísti chléb zeme, obetovati budete obet vzhuru pozdvižení Hospodinu.

20 Z prvotin testa vašeho kolác obetovati budete v obet vzhuru pozdvižení; tak jako obet z humna, obetovati budete ji.

21 Z prvotin testa vašeho dávati budete Hospodinu obet vzhuru pozdvižení, vy i potomci vaši.

22 A když byste pozbloudili, a neucinili všech prikázaní tech, kteráž mluvil Hospodin k Mojžíšovi,

23 Totiž všech vecí, kteréž prikázal Hospodin vám skrze Mojžíše, od toho dne, v kterémž prikázaní vydal Hospodin, i potom v pronárodech vašich:

24 Tedy jestliže z nedopatrení všeho shromáždení to stalo se, obetovati bude všecko množství volka mladého jednoho v obet zápalnou, k vuni spokojující Hospodina, též obet suchou, a obet mokrou pri nem podlé porádku, a kozla jednoho v obet za hrích.

25 I ocistí knez všecko množství synu Izraelských, a odpušteno jim bude; nebo poblouzení jest. A oni také obetovati budou obet svou, obet ohnivou Hospodinu, a obet za hrích svuj pred Hospodinem za poblouzení své.

26 I bude odpušteno všemu shromáždení synu Izraelských i príchozímu, kterýž jest pohostinu u prostred nich; nebo všeho lidu poblouzení jest.

27 Jestliže by pak clovek jeden zhrešil z poblouzení, bude obetovati kozu rocní v obet za hrích.

28 I ocistí knez duši pobloudilou, kteráž zhrešila poblouzením pred Hospodinem; ocistí ji, a budet jí odpušteno.

29 Domácímu mezi syny Izraelskými i príchozímu, kterýž pohostinu mezi nimi jest, zákon tento jednostejný bude vám, když by kdo zhrešil z poblouzení.

30 Clovek pak, kterýž by z pychu svévolne zhrešil, tak doma zrozený jako príchozí, takový potupil velice Hospodina; protož vyhlazen bude z prostredku lidu svého.

31 Nebo slovem Hospodinovým pohrdl, a prikázaní jeho za nic sobe položil; protož konecne vyhlazen bude clovek ten, a nepravost jeho zustane na nem.

32 Stalo se pak, když synové Izraelští byli na poušti, že nalezli jednoho, an sbírá dríví v den sobotní.

33 A ti, kteríž ho nalezli sbírajícího dríví, privedli jej k Mojžíšovi a k Aronovi i ke všemu množství.

34 I dali jej do vezení; nebo ješte nebylo jim oznámeno, co by s ním melo cineno býti.

35 I rekl Hospodin Mojžíšovi: Smrtí at umre clovek ten; nechat ho bez milosti ukamenuje všecko množství vne za stany.

36 A protož vyvedli jej všecko množství ven za stany, a uházeli ho kamením, až umrel, jakož rozkázal Hospodin.

37 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, rka:

38 Mluv k synum Izraelským a rci jim, at sobe delají trepení široké na podolcích odevu svých všickni rodové jejich, a at dávají nad trepením šnurku modrou.

39 A to budete míti za premování, na nežto hledíce, rozpomínati se budete na všecka prikázaní Hospodinova, abyste je cinili, a nepustíte se po žádosti srdce svého, a po ocích svých, jichžto následujíce, smilnili byste,

40 Ale abyste pamatovali a cinili všecka prikázaní má, a byli svatí Bohu svému.

41 Já jsem Hospodin Buh váš, kterýž jsem vyvedl vás z zeme Egyptské, abych vám byl za Boha: Já Hospodin Buh váš.