Kniha Numeri 24

Proroctví Balámovo o království Izraelském a príští Mesiáše.

ida pak Balám, že by se líbilo Hospodinu, aby dobrorecil Izraelovi, již více nešel jako prvé, jednou i po druhé, k cárum svým, ale obrátil tvár svou proti poušti.

2 A pozdvih ocí svých, videl Izraele bydlícího v staních po svých pokoleních, a byl nad ním duch Boží.

3 I vzav podobenství své, dí: Rekl Balám, syn Beoruv, rekl muž mající otevrené oci,

4 Rekl slyšící výmluvnosti Boha silného, kterýž videní všemohoucího vidí, kterýž když padne, otevrené má oci:

5 Jak velmi krásní jsou stánkové tvoji, Jákobe, príbytkové tvoji, Izraeli!

6 Tak jako se potokové rozširují, jako zahrady vedlé reky, jako stromoví aloes, kteréž štípil Hospodin, jako cedrové podlé vod.

7 Potece voda z okovu jeho, a síme jeho u vodách mnohých. A král jeho vyvýšen bude více než Agag, a vyzdvihne se království jeho.

8 Buh silný vyvedl jej z Egypta, jako udatnost jednorožcova jest jemu; sžeret národy protivné sobe, a kosti jich potre a strelami svými prostrílí.

9 Složil se a ležel jako lvíce, a jako lev zurivý; kdo jej zbudí? Kdo by požehnání dával tobe, požehnaný bude, a kdožt by zlorecil, bude zlorecený.

10 Tedy zapáliv se hnevem Balák proti Balámovi, tleskl rukama svýma a rekl Balámovi: Abys zlorecil neprátelum mým, povolal jsem tebe, a aj, ustavicne dobrorecil jsi jim již po trikrát.

11 Protož nyní navrat se radeji k místu svému. Bylt jsem rekl: Velikou ctí te ctíti chci, a hle, Hospodin zbavil te cti.

12 Jemuž odpovedel Balám: Však hned poslum tvým, kteréž jsi poslal ke mne, mluvil jsem, rka:

13 Byt mi dal Balák plný dum svuj stríbra a zlata, nebudu moci prestoupiti reci Hospodinovy, abych cinil dobré neb zlé sám od sebe; což mi Hospodin oznámí, to mluviti budu,

14 (Ale však ješte já, již odcházeje k lidu svému, pockej, poradím tobe,) co uciní lid ten lidu tvému v posledních dnech.

15 Tedy vzav podobenství své, dí: Rekl Balám, syn Beoruv, rekl muž mající oci otevrené,

16 Rekl slyšící výmluvnosti Boha silného, kterýž zná naucení nejvyššího, a videní všemohoucího vidí, kterýž když padne, otevrené má oci:

17 Uzrímt jej, ale ne nyní, pohledím na nej, ale ne z blízka. Vyjdet hvezda z Jákoba, a povstane berla z Izraele, kteráž poláme knížata Moábská, a zkazí všecky syny Set.

18 I bude Edom podmanen, a Seir v vládarstí prijde neprátelum svým; nebo Izrael zmužile sobe pocínati bude.

19 Panovati bude pošlý z Jákoba, a zahladí ostatky z každého mesta.

20 A když uzrel Amalecha, vzav podobenství své, rekl: Jakož pocátek národu Amalech, tak konec jeho do gruntu zahyne.

21 Uzrev pak Cinea, vzav podobenství své, rekl: Pevný jest príbytek tvuj, a na skále založils hnízdo své;

22 Ale však vyhnán bude Cineus, Assur zajatého jej povede.

23 Opet vzav podobenství své, rekl: Ach, kdo bude živ, když toto uciní Buh silný?

24 A bárky z zeme Citim priplynou a ssouží Assyrské, ssouží také Židy, ale i ten lid do konce zahyne.

25 Potom vstav Balám, odšel a navrátil se na místo své; Balák také odšel cestou svou.