Kniha Deuteronomium 4

Napomenutí k ostríhání zákona, 41. a oddelení trí mest k utíkání.

yní tedy, ó Izraeli, slyš ustanovení a soudy, kteréž já ucím vás ciniti, abyste živi byli, a vejdouce, dedicne vládli zemí, kterouž Hospodin Buh otcu vašich vám dává.

2 Nepridáte nic k slovu, kteréž já prikazuji vám, aniž co ujmete od neho, abyste tak prikázaní Hospodina Boha svého, kteréž já prikazuji vám, zachovali.

3 Oci vaše videly, co ucinil Hospodin pro Belfegor, jak všecky lidi, kteríž odešli po Belfegor, vyhladil Hospodin Buh tvuj z prostredku tvého.

4 Vy pak, prídržející se Hospodina Boha vašeho, živi jste do dnešního dne všickni.

5 Viztež, ucilt jsem vás ustanovením a soudum, jakž mi prikázal Hospodin Buh muj, abyste tak cinili v zemi, do kteréž vejdete k dedicnému držení jí.

6 Ostríhejtež tedy a cinte je, nebo to jest moudrost vaše a opatrnost vaše pred ocima národu, kteríž, slyšíce všecka ustanovení tato, reknou: Jiste lid moudrý a rozumný národ veliký tento jest.

7 Nebo který národ tak veliký jest, kterýž by mel bohy sobe tak blízké, jako jest Hospodin Buh váš ve všem volání našem k nemu?

8 A který jest národ tak veliký, kterýž by mel ustanovení a soudy spravedlivé, jako jest všecken zákon tento, kterýž já vám dnes predkládám?

9 A však hled se a bedlive ostríhej duše své, abys nezapomenul na ty veci, kteréž videly oci tvé, a aby nevyšly z srdce tvého po všecky dny života tvého; a v známost je uvedeš synum i vnukum svým.

10 A nezapomínej, že jsi onoho dne stál pred Hospodinem Bohem svým na Orébe, když mi byl rekl Hospodin: Shromažd mi lid, at jim predložím slova má, z nichž by se ucili mne báti po všecky dny, dokudž živi budou na zemi, a témuž aby syny své ucili.

11 Tedy pristoupili jste, a stáli jste pod horou; (hora pak ta horela ohnem až do samého nebe, a byly na ní tmy, oblak a mrákota.)

12 I mluvil k vám Hospodin z prostredku ohne. Hlas slov slyšeli jste, ale obrazu žádného jste nevideli krome hlasu,

13 Jímž vyhlásil vám smlouvu svou, kteréžto prikázal vám ostríhati, totiž desíti slov, a napsal je na dvou dskách kamenných.

14 Mne také prikázal Hospodin toho casu, abych ucil vás ustanovením a soudum, abyste cinili je v zemi, do kteréž jdete k dedicnému držení jí.

15 Protož pilne pecujte o duše své, (nebo nevideli jste žádného obrazu toho dne, když k vám mluvil Hospodin na Orébe z prostredku ohne),

16 Abyste neporušili cesty své, a neucinili sobe rytiny aneb podobenství nejakého obrazu, tvárnosti muže neb ženy,

17 Podobenství nejakého hovada, kteréž jest na zemi, aneb podobenství jakéhokoli ptáka krídla majícího, kterýž létá v povetrí,

18 Podobenství jakéhokoli zemeplazu na zemi, aneb podobenství jakékoli ryby, kteráž jest u vode pod zemí.

19 Ani pozdvihuj ocí svých k nebi, abys, vida slunce a mesíc, i hvezdy se vším zástupem nebeským a ponuknut jsa, klanel bys se jim a sloužil bys jim, ješto ty veci oddal Hospodin Buh tvuj všechnem lidem pode vším nebem,

20 Vás pak vzal Hospodin, a vyvedl vás jako z peci železné z Egypta, abyste byli jeho lid dedicný, jako jste dne tohoto.

21 Ale na mne rozhneval se Hospodin prícinou vaší, a prisáhl, že neprejdu Jordánu, ani nevejdu do zeme té výborné, kterouž Hospodin Buh tvuj dává tobe v dedictví.

22 Nebo já umru v zemi této, a neprejdu Jordánu, vy pak prejdete, a dedicne obdržíte zemi tu výbornou.

23 Hledtež, abyste se nezapomínali na smlouvu Hospodina Boha svého, kterouž ucinil s vámi, a necinili sobe rytiny, aneb obrazu jakékoli veci, jakož prikázal tobe Hospodin Buh tvuj.

24 Nebo Hospodin Buh tvuj jest ohen sžírající, Buh silný, horlivý.

25 Když zplodíš syny a vnuky, a zstaráte se v zemi té, jestliže porušíte cestu svou, a udeláte rytinu ku podobenství jakékoli veci, aneb uciníte neco zlého pred ocima Hospodina Boha svého, popouzejíce ho:

26 Osvedcuji proti vám dnes pred nebem i zemí, že hrozne a rychle vyhlazeni budete z zeme, do kteréž pujdete pres Jordán, abyste vládli jí. Nedlouho bydliti budete v ní, ale do konce vyhlazeni budete.

27 A rozptýlí vás Hospodin mezi národy, a malický pocet vás zustane mezi pohany, do kterýchž zavede vás Hospodin,

28 A sloužiti tam budete bohum, dílu rukou lidských, drevu a kameni, ješto nevidí ani slyší, ani jedí, ani cijí.

29 Jestliže pak i tam hledati budeš Hospodina Boha svého, tedy nalezneš, budeš-li ho hledati z celého srdce svého a z celé duše své.

30 Kdyžt úzko bude, a prijdou na te všecky ty veci, naposledy však, jestliže bys se navrátil k Hospodinu Bohu svému, a poslouchal bys hlasu jeho,

31 (Ponevadž Hospodin Buh tvuj jest Buh silný, milosrdný,) neopustí tebe, ani te nezkazí, ani zapomene se na smlouvu otcu tvých, kterouž s prísahou utvrdil jim.

32 Nebo ptej se nyní na dni staré, kteríž byli pred tebou, od toho dne, v kterémž stvoril Buh cloveka na zemi, a od jednoho kraje nebe až do druhého, stala-li se kdy vec podobná této tak veliké, aneb slýcháno-li kdy co takového?

33 Zdali kdy slyšel který lid hlas Boha mluvícího z prostredku ohne, jako jsi ty slyšel a živ zustal?

34 Aneb zdali se kdy který Buh pokusil, aby prijda, vzal sobe národ nekterý z jiného národu s zkušováním, znameními a s zázraky, skrze boje a ruku silnou, v rameni vztaženém a v hruzi veliké, jako ucinil všecko toto pro vás Hospodin Buh váš v Egypte pred ocima vašima?

35 Tobet jest to ukázáno, abys vedel, že Hospodin jest Buh, a že není jiného krome neho.

36 Dalt s nebe slyšeti hlas svuj, aby vyucil tebe, a na zemi ukázal tobe ohen svuj veliký, a slova jeho slyšel jsi z prostredku ohne.

37 Proto že miloval otce tvé, vyvolil síme jejich po nich, a vyvedl te pred sebou mocí svou velikou z Egypta,

38 Aby vyžena národy veliké a silnejší, než jsi ty, pred tvárí tvou, uvedl tebe a dal tobe zemi jejich v dedictví, jakož dnes vidíš.

39 Veziž tedy dnes a obnov to v srdci svém, že Hospodin jest Buh na nebi svrchu i na zemi dole, a není žádného jiného.

40 Protož ostríhej po všecky dny ustanovení a prikázaní jeho, kteráž já dnes prikazuji tobe, aby dobre bylo tobe i synum tvým po tobe, a abys prodlil dnu v zemi, kterouž Hospodin Buh tvuj dá tobe.

41 Tehdy oddelil Mojžíš tri mesta pred Jordánem k východu slunce.

42 Aby utekl do nich vražedlník, kterýž by zabil bližního svého nechte, a nemel by ho pred tím v nenávisti; když by utekl do jednoho z tech mest, aby živ zustal:

43 Bozor na poušti, na rovinách v kraji Rubenitských, a Rámot v Galád, v pokolení Gád, a Golan v Bázan, v pokolení Manasse.

44 Ten jest zákon, kterýž predložil Mojžíš synum Izraelským,

45 A tato jsou svedectví a ustanovení i soudové, kteréž predložil Mojžíš synum Izraelským, když vyšli z Egypta,

46 Pred Jordánem v údolí naproti Betfegor, v zemi Seona, krále Amorejského, kterýž bydlil v Ezebon, jejž porazil Mojžíš a synové Izraelští, když vyšli z Egypta,

47 A uvázali se dedicne v zemi jeho, a v zemi Oga, krále Bázan, dvou králu Amorejských, v zemi, kteráž jest pred Jordánem k východu slunce,

48 Od Aroer, (jenž leží pri brehu potoka Arnon), až k hore Sion, kteráž jest Hermon.

49 I ve všecku rovinu pred Jordánem k východu až k mori pustému, ležící pod horou Fazga.