Kniha Deuteronomium 17

Obeti vadné. 2. Pomsta nad modlári. 8. Soud nesnadný. 14. Ustanovení krále.

ebudeš obetovati Hospodinu Bohu svému vola aneb dobytcete, na nemž by vada byla, aneb jakákoli vec zlá, nebo ohavnost jest Hospodinu Bohu tvému.

2 Bude-li nalezen u prostred tebe v nekterém meste tvém, kteráž Hospodin Buh tvuj dá tobe, muž aneb žena, ješto by se dopouštel zlého pred ocima Hospodina Boha tvého, prestupuje smlouvu jeho,

3 A odejda, sloužil by bohum cizím, a klanel by se jim, bud slunci neb mesíci, aneb kterému rytírstvu nebeskému, cehož jsem neprikázal,

4 A bylo by povedíno tobe, a slyšel bys o tom, tedy vyptáš se pilne na to, a jestliže bude pravda a vec jistá, že by se stala taková ohavnost v Izraeli:

5 Bez lítosti vyvedeš muže toho aneb ženu tu, kteríž to zlé páchali, k branám svým, muže toho aneb ženu, a kamením je uházíš, at zemrou.

6 V ústech dvou aneb trí svedku zabit bude ten, kdož umríti má, nebudet pak zabit podlé vyznání svedka jednoho.

7 Ruka svedku nejprv bude proti nemu k zabití jeho, a potom ruce všeho lidu, a tak odejmeš zlé z prostredku svého.

8 Bylo-li by pri soudu neco nesnadného, mezi krví a krví, mezi prí a prí, mezi ranou a ranou, v jakékoli rozepri v branách tvých, tedy vstana, pujdeš k místu, kteréž by vyvolil Hospodin Buh tvuj,

9 A prijdeš k knežím Levítského pokolení aneb k soudci, kterýž by tehdáž byl, i budeš se jich ptáti, a oznámít výpoved soudu.

10 Uciníš tedy vedlé naucení, kteréž by vynesli z místa toho, kteréž by vyvolil Hospodin, a hled, abys všecko, cemuž by te ucili, tak vykonal.

11 Podlé vyrcení zákona, kterémuž by te naucili, a podlé rozsudku, kterýžt by vypovedeli, uciníš; neuchýlíš se od slova sobe oznámeného ani na pravo ani na levo.

12 Jestliže by pak kdo v zpouru se vydal, tak že by neposlechl kneze postaveného tam k službe pred Hospodinem Bohem tvým, aneb soudce, tedy at umre clovek ten, a odejmeš zlé z Izraele,

13 Aby všecken lid uslyšíce, báli se, a více v zpouru se nevydávali.

14 Když vejdeš do zeme, kterouž Hospodin Buh tvuj dá tobe, abys ji dedicne obdržel, a budeš v ní bydliti, a rekneš: Ustanovím nad sebou krále, jako i jiní národové mají, kteríž jsou vukol mne:

15 Toho toliko ustanovíš nad sebou krále, kteréhož by vyvolil Hospodin Buh tvuj. Z prostredku bratrí svých ustanovíš nad sebou krále; nebudeš moci ustanoviti nad sebou cloveka cizozemce, kterýž by nebyl bratr tvuj.

16 A však at nemívá mnoho konu, a at neobrací zase lidu do Egypta, z príciny rozmnožení konu, zvlášte ponevadž Hospodin vám rekl: Nevracujte se zase cestou touto více.

17 Nebudet také míti mnoho žen, aby se neodvrátilo srdce jeho; stríbra také aneb zlata at sobe príliš nerozmnožuje.

18 Když pak dosedne na stolici království svého, vypíše sobe pripomenutý zákon tento do knihy z té, kteráž bude pred oblícejem kneží Levítských.

19 A bude jej míti pri sobe, a císti jej bude po všecky dny života svého, aby se naucil báti Hospodina Boha svého, a aby ostríhal všech slov zákona tohoto i ustanovení tech, a cinil je,

20 Aby nepozdvihlo se srdce jeho nad bratrí jeho, a neuchýlilo se od prikázaní na pravo aneb na levo, aby dlouho živ byl v království svém, on i synové jeho u prostred Izraele.