Kniha Jozue 6

Dobytí a zkažení Jericha. 25. Zachování Raab. 26. Prokletí mesta.

ericho pak velmi pilne zavríno bylo pro strach synu Izraelských, a žádný nevycházel ven, ani tam nevcházel.

2 I rekl Hospodin k Aj, dal jsem v ruku tvou Jericho, a krále jeho s silnými muži jeho.

3 Protož obcházeti budete mesto všickni muži bojovní, okolo mesta chodíce, jednou za den; tak uciníš po šest dní.

4 Kneží pak sedm at nesou sedm trub z rohu beraních pred truhlou; dne pak sedmého obejdete mesto sedmkrát, a kneží troubiti budou v trouby.

5 A když zdlouha troubiti budou na roh beraní, jakž nejprvé uslyšíte hlas trouby, zkrikne všecken lid krikem velikým, i oborí se zed mestská na míste svém, a vejde lid do mesta, jeden každý proti místu, kdež stál.

6 Tedy povolav Jozue, syn Nun, kneží, rekl jim: Vezmete truhlu smlouvy, a sedm kneží at vezmou sedm trub beraních pred truhlou Hospodinovou.

7 Rekl také lidu: Jdete a obejdete mesto, a zbrojní at jdou pred truhlou Hospodinovou.

8 A když to oznámil Jozue lidu, sedm kneží, nesouce sedm trub beraních, šli pred truhlou Hospodinovou, a troubili v trouby; truhla také smlouvy Hospodinovy brala se za nimi.

9 Zbrojní pak šli pred knežími, kteríž troubili na trouby, a ostatní šli za truhlou, jdouce a v trouby troubíce.

10 (Lidu pak byl prikázal Jozue, rka: Nebudete kriceti, ani slyšán bude hlas váš, ani vyjde slovo z úst vašich až do dne toho, v nemž reknu vám: Kricte, i budete kriceti.)

11 Tedy obešla truhla Hospodinova mesto vukol jednou, a navrátili se do stanu a zustali v nich.

12 Opet povstal Jozue ráno a kneží nesli truhlu Hospodinovu.

13 Sedm pak kneží, nesouce sedm trub beraních, predcházeli truhlu Hospodinovu, jdouce, a troubili v trouby; a zbrojní šli pred nimi, a ostatní šli za truhlou Hospodinovou, když kneží šli, v trouby troubíce.

14 I obešli mesto druhého dne opet, a navrátili se do stanu. Tak cinili po šest dní.

15 V den pak sedmý vstali, jakž zasvitávalo, a obešli mesto týmž zpusobem sedmkrát; toliko toho dne obešli mesto sedmkrát.

16 Stalo se pak, když po sedmé obcházeli, a kneží v trouby troubili, rekl Jozue lidu: Krictež již, dalt jest Hospodin vám mesto.

17 A budiž to mesto proklaté, ono i všecky veci, kteréž v nem jsou, Hospodinu; toliko Raab nevestka at jest živa, ona i všickni, kteríž by s ní byli v dome, nebo skryla posly, kteréž jsme byli poslali.

18 Avšak vystríhejte se od proklatého, abyste i vy nebyli ucineni proklatí, berouce z proklatých vecí, a uvedli byste stany Izraelské v prokletí, a zkormoutili byste je.

19 Všecko pak stríbro a zlato, a nádoby medené a železné, svaté bude Hospodinu; na poklad Hospodinu složeno bude.

20 Tedy kricel lid, když zatroubili v trouby. Nebo když slyšel lid hlas trub, kriceli i oni krikem velikým, i oborila se zed na míste svém. Tedy všel lid do mesta, jeden každý proti místu, kdež stál. I vzali je.

21 A pohubili ostrostí mece jako proklaté všecko, což bylo v meste, od muže až do ženy, od dítete až do starce, a až do vola, dobytcete i osla.

22 Dvema pak mužum, kteríž shlédli zemi, rekl Vejdete do domu ženy nevestky, a vyvedte ji odtud, i všecky veci, kteréž má, jakož jste jí prisáhli.

23 I všedše mládenci špehéri, vyvedli Raab a otce jejího, i matku její a bratrí její i všecko, což mela, a všecku rodinu její vyvedli, a nechali jich vne za stany Izraelskými.

24 Mesto pak spálili ohnem, i všecko, což v nem bylo, stríbro však a zlato a nádoby medené a železné složili na poklad v dome Hospodinove.

25 Raab také nevestku, a dum otce jejího i všecko, což mela, živé zustavil Jozue; a bydlila v lidu Izraelském až do tohoto dne, nebo skryla posly, kteréž poslal Jozue k shlédnutí Jericha.

26 Toho casu vydal klatbu Jozue, rka: Zlorecený bud pred Hospodinem muž ten, kterýž by povstal, aby stavel mesto Jericho. V prvorozeném svém založí je, a v nejmenším postaví brány jeho.

27 Byl pak Hospodin s Jozue, a rozhlásila se povest o nem po vší zemi.