Kniha Jozue 17

Los polovice pokolení Manassesova, 3. a dcer Salfadových. 14. Domlouvání se synu Jozefových o vetší díl.

tento byl los Manassesuv (nebo on jest prvorozený Jozefuv): Machirovi prvorozenému Manassesovu, otci Gálad, proto že byl muž bojovný, dostal se Galád a Bázan.

2 Dostalo se také jiným synum Manassesovým po celedech jejich, synum Abiezer, a synum Helek, a synum Asriel, i synum Sechem, a synum Hefer, a synum Semida. (Nebo ti jsou synové Manassesovi, syna Jozefova, muži po rodech svých.

3 Ale Salfad, syn Hefer, syna Galád, syna Machir, syna Manasse, nemel synu, než dcery toliko, jejichž jsou tato jména: Mahla a Noa, Hegla, Melcha a Tersa.

4 Kteréžto pristoupivše pred Eleazara kneze, a pred Jozue, syna Nun, i pred knížata, rekly: Hospodin prikázal Mojžíšovi, aby nám dal dedictví u prostred bratrí našich. I dal jim Jozue podlé rozkázaní Hospodinova dedictví u prostred bratrí otce jejich.)

5 Dostalo se provazcu Manassesovi deset, krom zeme Galád a Bázan, kteráž byla pred Jordánem.

6 Nebo dcery Manassesovy obdržely dedictví mezi syny jeho, zeme pak Galád prišla jiným synum Manassesovým.

7 A byla meze Manassesova od Asser, Michmetat, jenž jest pred Sichem, a táhne se na pravou stranu k obyvatelum Entafue.

8 (Manassesova zajisté byla zeme Tafue, ale Tafue podlé pomezí Manassesova jest synu Efraimových.)

9 Odkudž sstupuje pomezí ku potoku Kána, na poledne tomu potoku, a tu jsou mesta Efraimova u prostred mest Manassesových; pomezí pak Manassesovo jest na pulnoci toho potoka, a skonává se pri mori.

10 Na poledne jest díl Efraimuv, a na pulnoci Manassesuv, more pak jest pomezí jejich; a v pokolení Asser sbíhají se na pulnoci, v pokolení pak Izachar na východ.

11 Nebo dedictví Manassesovo jest mezi Izacharovým a Asserovým, Betsan i mestecka jeho, a Jibleam a mestecka jeho; též obyvatelé Dor a mestecka jeho, a obyvatelé Endor a mestecka jeho; také obyvatelé Tanach a mestecka jeho, i obyvatelé Mageddo a mestecka jeho; tri ty krajiny.

12 Ale synové Manassesovi nemohli vypléniti obyvatelu tech mest; protož smeleji pocal Kananejský bydliti v zemi té.

13 Když se pak zsilili synové Izraelští, uvedli sobe Kananejské pod plat, a nevyhladili jich do konce.

14 Tedy mluvili synové Jozefovi k Jozue, rkouce: Proc jsi nám dal dedictví toliko los jeden a provazec jeden, ponevadž jsme lid mnohý; nebo až dosavad žehnal nám Hospodin.

15 I rekl jim Ponevadž jsi lid tak mnohý, vejdi do lesa, a vyplan sobe tam v zemi Ferezejské a Refaimské, jestližet jest malá hora Efraim.

16 Jemuž odpovedeli synové Jozefovi: I tak nám nepostací ta hora; pres to vozy železné mají všickni Kananejští, kteríž bydlejí v luzích tech, i ti, kteríž jsou v Betsan a v mesteckách jeho, i ti, kteríž jsou v údolí Jezreel.

17 I rekl Jozue domu Jozefovu, Efraimovu a Manassesovu, rka: Lid mnohý a silný jsi, nebudeš míti toliko dílu jednoho,

18 Ale horu budeš míti. Jestližet prekáží les, tedy vysekáš jej, a obdržíš konciny její; nebo vyhladíš Kananejského, ackoli má vozy železné a jest silný.