První Kniha Samuelova 28

Filistinští proti Izraelským vytáhli. 7. Saul se obrátil k carodejnici.

stalo se za dnu tech, že Filistinští sebrali vojska svá k boji, aby bojovali s Izraelem. I rekl Achis Davidovi: Vez nepochybne, že potáhneš se mnou na vojnu, ty i muži tvoji.

2 Odpovedel David Achisovi: Teprv ty poznáš, co uciní služebník tvuj. I rekl Achis Davidovi: Tout prícinou strážným života svého te ustanovím po všecky dny.

3 (Samuel pak již byl umrel; procež plakal ho všecken Izrael, a pochovali jej v Ráma, totiž v meste jeho. A Saul byl vyplénil veštce a hadace z zeme.)

4 Tedy shromáždivše se Filistinští, pritáhli a položili se u Sunem. Shromáždil i Saul všeho Izraele, a položili se v Gelboe.

5 Vida pak Saul vojsko Filistinské, bál se, a uleklo se srdce jeho velmi.

6 I dotazoval se Saul Hospodina, ale Hospodin neodpovídal jemu ani skrze sny, ani skrze urim, ani skrze proroky.

7 Protož rekl Saul služebníkum svým: Pohledejte mi ženy mající ducha veštího, i pujdu k ní a poradím se skrze ni. Jemuž odpovedeli služebníci jeho: Aj, žena mající ducha veštího v Endor.

8 Tedy zmeniv Saul odev, oblékl se v roucho jiné, a šel sám a dva muži s ním, a prišli k žene té v noci. I rekl: Medle hádej mi skrze ducha veštího, a zpusob to, at ke mne vyjde ten, kohož bych jmenoval tobe.

9 Ale žena rekla jemu: Aj, ty víš, co ucinil Saul, kterak vyhladil veštce a hadace z zeme. Procež tedy ty pokládáš osídlo duši mé, abys mne o hrdlo pripravil?

10 I prisáhl jí Saul skrze Hospodina, rka: Živt jest Hospodin, že neprijde na te trestání pro tu vec.

11 Tedy rekla žena: Kohožt mám vyvésti? Kterýž rekl: Samuele mi vyved.

12 A když uzrela žena Samuele, zkrikla hlasem velikým, a rekla žena Saulovi takto: Procež jsi mne oklamal! Nebo ty jsi Saul.

13 I rekl jí král: Neboj se. Což jsi pak videla? Odpovedela žena Saulovi: Bohy jsem videla vystupující z zeme.

14 Rekl jí opet: Jaký jest zpusob jeho? Odpovedela jemu: Muž starý vystupuje a jest odený pláštem. Tedy srozumel Saul, že by Samuel byl, a sehnuv se tvárí k zemi, poklonil se jemu.

15 I rekl Samuel Saulovi: Proc mne nepokojíš, že jsi mne zavolati rozkázal? Odpovedel Saul: Úzkostmi sevrín jsem velice; nebo Filistinští bojují proti mne, a Buh odstoupil ode mne, a neodpovídá mi více, ani skrze proroky, ani skrze sny. Protož povolal jsem te, abys mi oznámil, co bych mel ciniti.

16 I rekl Samuel: Proc tedy se mne dotazuješ, ponevadž Hospodin odstoupil od tebe, a jest s neprítelem tvým?

17 Ucinilte zajisté jemu Hospodin, jakož mluvil skrze mne, a odtrhl Hospodin království od ruky tvé, a dal je bližnímu tvému, Davidovi.

18 Nebo že jsi neuposlechl hlasu Hospodinova, a nevykonals hnevu prchlivosti jeho nad Amalechem, protož ucinil tobe to dnes Hospodin.

19 Nadto vydá Hospodin i Izraele s tebou v ruku Filistinských, a zítra budeš ty i synové tvoji se mnou. I vojska Izraelská vydá Hospodin v ruku Filistinských.

20 I padl Saul náhle tak, jak dlouhý byl, na zem, nebo se byl ulekl náramne slov Samuelových. K tomu ani síly v nem nebylo, nebo nic nejedl celý ten den a celou tu noc.

21 Pristoupivši pak ta žena k Saulovi a uzrevši, že jest predešen náramne, rekla jemu: Aj, uposlechla devka tvá hlasu tvého, a opovážila jsem se života svého, že jsem uposlechla slov tvých, kteráž jsi mluvil ke mne.

22 Nyní tedy uposlechni i ty, prosím, hlasu devky své, a položím pred tebe kousek chleba, abys jedl a posilil se, a tak jíti mohl cestou svou.

23 Kterýž odeprel a rekl: Nebudut jísti. I prinutili ho služebníci jeho, ano i ta žena, tak že uposlechl hlasu jejich, a vstav s zeme, sedl na lužko.

24 Mela pak ta žena tele tucné v dome, kteréž spešne zabila, a vzavši mouky, zadelala, a napekla z ní chlebu presných.

25 Potom prinesla pred Saule a služebníky jeho, kteríž jedli, a vstavše v touž noc, odešli.