Druhá Kniha Samuelova 2

David pomazán na krále v Hebronu. 8. Válka mezi lidem jeho a Izbozetovým.

stalo se potom, že se David tázal Hospodina, rka: Mám-li jíti do nekterého mesta Judského? Jemuž odpovedel Hospodin: Jdi. I rekl David: Kam mám jíti? Odpovedel: Do Hebronu.

2 A protož bral se tam David, ano i obe manželky jeho, Achinoam Jezreelská, a Abigail žena nekdy Nábale Karmelského.

3 Muže také své, kteríž s ním byli, pojal David, jednoho každého s celedí jeho, a bydlili v mestech Hebronských.

4 I prišli muži Judští, a pomazali tam Davida za krále nad domem Judským. Oznámili také Davidovi, rkouce: Muži Jábes Galád, oni pochovali Saule.

5 Tedy poslav David posly k mužum Jábes Galád, rekl jim: Požehnaní jste vy pred Hospodinem, že jste ucinili to milosrdenství pánu svému Saulovi, pochovavše ho.

6 Protož nyní uciniž s vámi Hospodin milosrdenství a pravdu; ano i ját s vámi uciním milost, kteríž jste to ucinili.

7 A tak tedy posilntež rukou svých a budtež statecní; nebo ac umrel pán váš Saul, však již mne pomazali dum Juduv za krále nad sebou.

8 Abner pak syn Neruv, hejtman vojska Saulova, vzal Izbozeta syna Saulova a uvedl ho do Mahanaim.

9 A ustavil ho králem nad Galád a nad Assur, a nad Jezreel, a nad Efraimem, a nad Beniaminem, i nade vším Izraelem.

10 Ve ctyridcíti letech byl Izbozet syn Sauluv, když pocal kralovati nad Izraelem, a kraloval dve léte. (Toliko dum Juduv prídržel se Davida.

11 A byl pocet dnu, v nichž byl David králem v Hebronu nad domem Judovým, sedm let a šest mesícu.)

12 Potom vytáhl Abner syn Neruv, a služebníci Izbozeta syna Saulova z Mahanaim do Gabaon.

13 Joáb také syn Sarvie a služebníci Davidovi vytáhše, potkali se s nimi práve u rybníka Gabaon. I pozustali tito u rybníka s strany jedné, oni pak u rybníka s druhé strany.

14 Tedy rekl Abner Joábovi: Necht vystoupí nyní mládenci a pohrají pred námi. I rekl Joáb: Necht vystoupí.

15 A tak vystoupili a vyšli v rovném poctu, dvanácte z Beniamina, z strany Izbozeta syna Saulova, a dvanácte z služebníku Davidových.

16 Kterížto ujavše jeden každý za hlavu bližního svého, vrazil mec svuj v bok tovaryše svého, i padli spolu. Protož nazváno jest místo to Helkat Hassurim, a jest v Gabaon.

17 I byla bitva velmi veliká v ten den, a poražen jest Abner i muži Izraelští od služebníku Davidových.

18 Byli tu také tri synové Sarvie: Joáb, Abizai a Azael. Azael pak byl cerstvý na nohy své jako srna v poli.

19 I honil Azael Abnera, a neuhnul se na pravo ani na levo, beže za Abnerem.

20 Ohlédl se pak Abner zpátkem a rekl: Ty-li jsi Azael? Odpovedel: Jsem.

21 Tedy rekl mu Abner: Uchyl se na pravo aneb na levo, a jmi sobe jednoho z mládencu tech, a vezmi sobe koristi jeho. Ale nechtel Azael uchýliti se od neho.

22 Ješte znovu Abner rekl Azaelovi: Uchyl se ode mne, sic jinác prirazím te až k zemi, a jak bych smel pohledeti na Joába bratra tvého?

23 Když pak nechtel ustoupiti, uhodil ho Abner kopím pod páté žebro, tak že vyniklo kopí hrbetem jeho; a padl tu na tom míste, na kterémž i umrel. A kdožkoli pricházeli k místu, na nemž padl Azael a umrel, zastavovali se.

24 Ale Joáb a Abizai honili Abnera. Slunce pak již bylo zapadlo, když oni prišli ku pahrbku Amma, jenž jest naproti Giach, cestou k poušti Gabaon.

25 Tedy sešli se synové Beniamin za Abnerem, a jsouce spolu v houfu, postavili se na vrchu pahrbku jednoho.

26 Odkudž zavolal Abner na Joába, rka: Zdaliž bez prestání sžírati bude mec tvuj? Nevíš-liž, že horkost bývá naposledy? Dokudž tedy nerozkážeš lidu navrátiti se od honení bratrí svých?

27 I rekl Joáb: Živt jest Buh, že kdybys byl nemluvil, hned ráno byl by odšel lid, jeden každý nechaje honení bratra svého.

28 Tedy zatroubil Joáb v troubu, a zastavil se všecken lid, a nehonili více Izraele, aniž více bojovali.

29 A tak Abner i lid jeho šli pres pole celou tu noc, a prepravili se pres Jordán, a prošedše všecku Betoron, prišli do Mahanaim.

30 Ale Joáb navrátiv se od honení Abnera, shromáždil všecken lid, a nedostávalo se z služebníku Davidových devatenácti mužu a Azaele.

31 Služebníci pak Davidovi zbili z Beniaminských a z mužu Abnerových tri sta a šedesáte mužu, kteríž tu zahynuli.

32 A vzavše Azaele, pohrbili jej v hrobe otce jeho, kterýž byl v Betléme. Potom šli celou tu noc Joáb a muži jeho; i rozednilo se, když pricházeli do Hebronu.