Kniha Genesis 9

Požehnání a stvrzení manželství. 5. Vraždy zapovedení. 8. Smlovy Boží s Noélem ucinení. 20. Obchod aneb živnost Noé, 29. i smrt jeho.

edy požehnal Buh Noé i synum jeho a rekl jim: Plodtež se a rozmnožujte se, a naplnte zemi.

2 Strach váš a hruza vaše bud na všeliký živocich zeme, a na všecko ptactvo nebeské. Všecko, což se hýbe na zemi, a všecky ryby morské v ruce vaše dány jsou.

3 Všecko, což se hýbe a jest živo, bude vám za pokrm; jako i bylinu zelenou, dal jsem vám to všecko.

4 A však masa s duší jeho, kteráž jest krev jeho, nebudete jísti.

5 A zajisté krve vaší, duší vašich vyhledávati budu; z rukou každého hovada vyhledávati jí budu, i z ruky cloveka, ano i z ruky každého bratra jeho budu vyhledávati duše cloveka.

6 Kdo by koli vylil krev cloveka, skrze cloveka vylita bude krev jeho; nebo k obrazu svému ucinil Buh cloveka.

7 Vy pak plodte a množte se; v hojnosti se rozplodte na zemi, a rozmnoženi budte na ní.

8 I mluvil Buh k Noé a synum jeho s ním, rka:

9 Já zajisté vcházím v smlouvu svou s vámi, i s semenem vaším po vás,

10 A se všelikou duší živou, kteráž jest s vámi, z ptactva, z hovad a ze všech živocichu zemských, kteríž jsou s vámi, ode všech, kteríž vyšli z korábu, až do všelikého živocicha zemského.

11 Protož utvrzuji smlouvu svou s vámi, že nebude vyhlazeno více všeliké telo vodami potopy; aniž bude více potopa k zkažení zeme.

12 I rekl Buh: Totot bude znamení smlouvy, kteréž já dávám, mezi mnou a mezi vámi, a mezi všelikou duší živou, kteráž jest s vámi, po všecky veky.

13 Duhu svou postavil jsem na oblaku, a bude na znamení smlouvy mezi mnou a mezi zemí.

14 A budet, když uvedu mracný oblak nad zemí, a ukáže se duha na oblaku,

15 Že se rozpomenu na smlouvu svou, kteráž jest mezi mnou a mezi vámi a mezi všelikou duší živou v každém tele; a nebudou více vody ku potope, aby zahladily všeliké telo.

16 Nebo když bude duha ta na oblaku, popatrím na ni, abych se rozpomenul na smlouvu vecnou mezi Bohem a mezi všelikou duší živou v každém tele, kteréž jest na zemi.

17 I rekl Buh k Noé: Tot jest znamení smlouvy, kterouž jsem utvrdil mezi sebou a mezi všelikým telem, kteréž jest na zemi.

18 Byli pak synové Noé, kteríž vyšli z korábu: Sem, Cham a Jáfet; a Cham byl otec Kanánuv.

19 Ti tri jsou synové Noé, a ti se rozprostreli po vší zemi.

20 Noé pak obíraje se s zemí, zacal delati vinice.

21 A pije víno, opil se, a obnažil se u prostred stanu svého.

22 Videl pak Cham, otec Kanánuv, hanbu otce svého, a povedel obema bratrím svým vne.

23 Tedy vzali Sem a Jáfet odev, kterýžto oba položili na ramena svá, a jdouce zpátkem, zakryli hanbu otce svého; tvári pak jich byly odvráceny, a hanby otce svého nevideli.

24 Procítiv pak Noé po svém víne, zvedel, co mu ucinil syn jeho mladší.

25 I rekl: Zlorecený Kanán, služebník služebníku bude bratrím svým.

26 Rekl také: Požehnaný Hospodin, Buh Semuv, a bud Kanán služebníkem jejich.

27 Rozširiž Buh milostive Jáfeta, aby bydlil v stáncích Semových, a bud Kanán služebníkem jejich.

28 Živ pak byl Noé po potope tri sta a padesáte let.

29 A tak bylo všech dnu Noé devet set a padesáte let; i umrel jest.