Kniha Ester 4

Zámutek Mardocheuv 3. i všeho národu Židovského. 7. Ponuknutí Estery k hledání u krále milosti.

ardocheus pak zvedev všecko to, což se bylo stalo, roztrhl roucho své, a vzal na sebe žíni a popel, a jda po meste, kricel krikem velikým a žalostným.

2 A prišel až pred bránu královskou; nebo žádný nemel vcházeti do brány královské v odevu žíneném.

3 V každé také krajine i míste, kamžkoli slovo královské a výpoved jeho došla, kvílení veliké bylo od Židu, a pust, plác i úpení, a žíni s popelem podestreli sobe mnozí.

4 Procež prišedše devecky Estery a komorníci její, oznámili jí to. I zarmoutila se královna velmi, a poslala šaty, aby oblékli Mardochea, a aby vzali žíni jeho od neho. Ale on jich neprijal.

5 Tedy zavolavši Ester Hatacha, jednoho z komorníku královských, kteréhož jí byl dal za služebníka, porucila mu o Mardocheovi, aby prezvedel, co a proc by to bylo.

6 Takž vyšel Hatach k Mardocheovi na ulici mesta, kteráž jest pred branou královskou.

7 I oznámil jemu Mardocheus všecko, co se mu prihodilo, i o té summe penez, kterouž pripovedel Aman dáti do komory královské proti Židum, k vyhlazení jich.

8 K tomu i prípis psané výpovedi, kteráž vyhlášena byla v Susan, aby zhubeni byli, dal jemu, aby ukázal Ester a oznámil jí, a aby jí rozkázal jíti k králi, a milosti hledati u neho, a prositi pred tvárí jeho za lid svuj.

9 Tedy prišel Hatach, a oznámil Ester slova Mardocheova.

10 I rekla Ester Hatachovi, a porucila mu oznámiti Mardocheovi:

11 Všickni služebníci královští i lid krajin královských vedí, že kterýž by koli muž neb žena všel pred krále do síne vnitrní, nejsa povolán, jedno právo o nem jest, aby hrdlo propadl, krome toho, k komuž by král vztáhl berlu zlatou, že živ zustane. Já pak nebyla jsem povolána, abych vešla k králi již tridceti dnu.

12 Ale když oznámili Mardocheovi slova Estery,

13 Rekl Mardocheus, aby zase oznámeno bylo Estere: Nemysl sobe, abys zachována býti mohla v dome královském ze všech Židu.

14 Nebo jestliže se umlcíš v tento cas, oddechnutí a vysvobození Židum prijde odjinud, ty pak a dum otce tvého zahynete. A kdo ví, ne pro tento-lis cas prišla k tomu království?

15 I rekla Ester, aby zase oznámili Mardocheovi:

16 Jdi a shromažd všecky Židy, což jest jich v Susan, a postte se za mne, a nejezte ani píte za tri dni, v noci ani ve dne. Já podobne, i panny mé postiti se budou, a teprv vejdu k králi, což však neobycejné jest, a jestližet zahynu, necht zahynu.

17 Tedy šel Mardocheus, a ucinil všecko tak, jakž mu porucila Ester.