Kniha Žalmu 6

David S. modle se, aby nemoci i smrti zprošten byl, 9. a jsa tím jist, že bude vyslyšán, 11. neprátelum svým zahanbení žádá.

rednímu kantoru na neginot, k nízkému zpevu, žalm Daviduv. (6:2) Hospodine, netresci mne v hneve svém, ani v prchlivosti své kárej mne.

2 (6:3) Smiluj se nade mnou, Hospodine, nebot jsem zemdlený; uzdrav mne, Hospodine, nebo ztrnuly kosti mé.

3 (6:4) Ano i duše má predešena jest náramne, ty pak, Hospodine, až dokavad?

4 (6:5) Navratiž se, Hospodine, a vytrhni duši mou; spomoz mi pro milosrdenství své.

5 (6:6) Nebo mrtví nezpomínají na tebe, a v hrobe kdo te bude oslavovati?

6 (6:7) Ustávám v úpení svém, ložce své každé noci svlažuji, slzami svými postel svou smácím.

7 (6:8) Sškvrkla se zámutkem tvár má, sstarala se prícinou všech neprátel mých.

8 (6:9) Odstuptež ode mne všickni cinitelé nepravosti; nebot jest vyslyšel Hospodin hlas pláce mého.

9 (6:10) Vyslyšel Hospodin pokornou modlitbu mou, Hospodin modlitbu mou prijal.

10 (6:11) Nechažt se zastydí a predesí zrejme všickni neprátelé moji, nechažt jsou zpet obráceni a rychle zahanbeni.