Kniha Žalmu 21

David predloživ dobrodiní Boží sobe ucinená, 8. ano i budoucí svuj zpusob, 9. neprátelum zahynutí osvedcuje, 14. a za rozšírení slávy Boží se modlí.

rednímu z kantoru, žalm Daviduv. (21:2) Hospodine, v síle tvé raduje se král, a v spasení tvém veselí se prenáramne.

2 (21:3) Žádost srdce jeho dal jsi jemu, a prosbe rtu jeho neodeprel jsi. Sélah.

3 (21:4) Predšel jsi jej zajisté hojným požehnáním, vstavil jsi na hlavu jeho korunu z ryzího zlata.

4 (21:5) Života požádal od tebe, a dal jsi mu prodlení dnu na veky veku.

5 (21:6) Veliká jest sláva jeho v spasení tvém, dustojností a krásou priodel jsi jej.

6 (21:7) Nebo jsi jej vystavil za príklad hojného požehnání až na veky, rozveselil jsi jej radostí oblíceje svého.

7 (21:8) A ponevadž král doufá v Hospodina, a v milosrdenství Nejvyššího, nepohnet se.

8 (21:9) Najdet ruka tvá všecky neprátely své, dosáhne pravice tvá tech, kteríž te nenávidí.

9 (21:10) Uvržeš je jako do peci ohnivé v cas rozhnevání svého; Hospodin v prchlivosti své sehltí je, a ohen sžíre je.

10 (21:11) Pléme jejich z zeme vyhladíš, a síme jejich z synu lidských,

11 (21:12) Nebo jsou proti tobe ukládali zlost, myslili na nešlechetnost, ac ji dovesti nemohli.

12 (21:13) Protož je vystavíš za cíl, na tetiva svá prikládati budeš proti tvári jejich.

13 (21:14) Zjeviž se, ó Hospodine, v síle své, a budemet zpívati a oslavovati udatnost tvou.