Kniha Žalmu 37

Prorok aby pobožní bezbožným jejich casného dobrého bydla nezávideli, 2. ale na Božím opatrování prestávajíce v neho doufati se ucili, 9. bezbožných beh i cíl života žalostný, pobožných pak potešený predkládaje, 27. k utíkání zlého a prídržení se dobrého je vzbuzuje.

alm Daviduv. Nehnevej se prícinou zlostníku, nechtej závideti tem, kteríž páší nepravost.

2 Nebo jako tráva v náhle podtati budou, a jako zelená bylina uvadnou.

3 Doufej v Hospodina, a

4 Teš se v Hospodinu, a dá tobe žádosti srdce tvého.

5 Uval na Hospodina cestu svou, a slož v nem nadeji, ont zajisté všecko spraví.

6 A vyvedet spravedlnost tvou jako svetlo, a nevinu tvou jako poledne.

7 Mlcelive se mej k Hospodinu, a ocekávej na nej peclive. Nekormut se prícinou toho, jemuž se darí na ceste jeho, prícinou cloveka, kterýž provodí, cožkoli umyslil.

8 Pust mimo sebe hnev, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle ciniti chtel.

9 Nebo zlostníci vypléneni budou, ale ti, kteríž ocekávají na Hospodina, dedicne zemí vládnouti budou.

10 Po malé chvíli zajisté, ant bezbožníka nebude, a pohledíš na místo jeho, ant ho již není.

11 Ale tiší dedicne obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje.

12 Zle myslí bezbožník o spravedlivém, a škripí na nej zuby svými,

13 Ale Hospodin smeje se jemu; nebo vidí, že se približuje den jeho.

14 Vytrhujít bezbožníci mec, a natahují lucište své, aby porazili chudého a nuzného, aby hubili ty, kteríž jsou ctného obcování;

15 Ale mec jejich vejde v jejich srdce, a lucište jejich budou polámána.

16 Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníku mnohých.

17 Nebo ramena bezbožných polámána budou, spravedlivé pak zdržuje Hospodin.

18 Znát Hospodin dny uprímých, protož dedictví jejich na veky zustane.

19 Nebudout zahanbeni v cas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou;

20 Ale bezbožníci zahynou, a neprátelé Hospodinovi, jak tuk beranu s dymem mizí, tak zmizejí.

21 Vypujcuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost ciní, a rozdává.

22 Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou, ale zlorecení od neho budou vypléneni.

23 Krokové cloveka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají, a cestu jeho libuje.

24 Jestliže by upadl, neurazí se; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho.

25 Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a nevidel jsem spravedlivého opušteného, ani semene jeho žebrati chleba.

26 Každého dne milost ciní, i pujcuje, a však síme jeho jest v požehnání.

27 Odstup od zlého, a cin dobré, a bydliti budeš na veky.

28 Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na veky v stráži jeho budou; síme pak bezbožníku bude vypléneno.

29 Ale spravedliví ujmou zemi dedicne, a na veky v ní prebývati budou.

30 Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud.

31 Zákon Boha jeho jest v srdci jeho, procež nepodvrtnou se nohy jeho.

32 Špehujet bezbožník po spravedlivém, a hledá ho zahubiti;

33 Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho, aniž ho dopustí potupiti, když by souzen byl.

34 Ocekávejž tedy na Hospodina, a ostríhej cesty jeho, a on te povýší, abys dedicne obdržel zemi, z níž že vykoreneni budou bezbožníci, uhlédáš.

35 Videl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom.

36 Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen.

37 Pozor mej na pobožného, a viz uprímého, žet takového cloveka poslední veci jsou potešené,

38 Prestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou, a bezbožníci naposledy vytati.

39 Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina, ont jest síla jejich v casu ssoužení.

40 Spomáhát jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbožníku, a zachovává je; nebo doufají v neho.