Kniha Žalmu 48

Meštané Jeruzalémští chválí Boha, že je ochránil, bud pred Senacheribem a Assyrskými za casu Ezechiáše, aneb pred Moábskými, za dnu Jozafatových.

ísen žalmu synu Chóre. (48:2) Veliký jest Hospodin, a prevelmi chvalitebný v meste Boha našeho, na hore svatosti své.

2 (48:3) Ozdoba krajiny, útecha vší zeme jestit hora Sion, k strane pulnocní, mesto krále velikého.

3 (48:4) Buh na palácích jeho, a znají ho býti vysokým hradem.

4 (48:5) Nebo aj, králové když se shromáždili a spolu táhli,

5 (48:6) Sami to uzrevše, velmi se divili, a predešeni byvše, náhle utíkali.

6 (48:7) Tut jest je strach popadl, a bolest jako ženu rodící.

7 (48:8) Vetrem východním rozrážíš lodí Tarské.

8 (48:9) Jakž jsme slýchali, tak jsme spatrili, v meste Hospodina zástupu, v meste Boha našeho. Buh upevní je až na veky.

9 (48:10) Rozjímáme, ó Bože, milosrdenství tvé u prostred chrámu tvého.

10 (48:11) Jakož jméno tvé, Bože, tak i chvála tvá až do koncin zeme; pravice tvá zajisté plná jest spravedlnosti.

11 (48:12) Raduj se, horo Sione, plésejte, dcery Judské, z príciny soudu Božích.

12 (48:13) Obejdete Sion, a obstupte jej, sectete veže jeho.

13 (48:14) Priložte mysl svou k ohrade, popatrte na paláce jeho, abyste umeli vypravovati veku potomnímu,

14 (48:15) Že tento Buh jest Buh náš na vecné veky, a že on vudce náš bude až do smrti.