Kniha Žalmu 61

David král jsa do nejyadnejší krajiny vytišten, prosí, aby Buh, rozpomena se na predešlá dobrodiní, jeho retoval. 7. Zrustu království Kristovu žádá, 9. a vdecnost slibuje.

rednímu z kantoru na neginot, Daviduv. (61:2) Slyš, ó Bože, volání mé, pozoruj modlitby mé.

2 (61:3) Od konce zeme v sevrení srdce svého k tobe volám, na skálu nade mne vyšší uvediž mne.

3 (61:4) Nebo jsi býval mé útocište, a pevná veže pred tvárí neprítele.

4 (61:5) Budut bydliti v stánku tvém na veky, schráním se v skrýši krídel tvých. Sélah.

5 (61:6) Ty jsi zajisté, Bože, vyslyšel žádosti mé, dal jsi dedictví bojícím se jména tvého.

6 (61:7) Ke dnum krále více dnu pridej, at jsou léta jeho od národu do pronárodu,

7 (61:8) At bydlí na veky pred tvárí Boží; milosrdenství a pravdu nastroj, at ho ostríhají.

8 (61:9) A tak žalmy zpívati budu jménu tvému na veky, a sliby své plniti budu den po dni.