Kniha Žalmu 71

Prorok vyznav doufání své v Boha, žádá od neho sobe spomožení, neprátelum zahanbení, predkládaje sliby, skutky i slávu jeho, 22. i svou budoucí vdecnost k nemu.

tebet, Hospodine, doufám, necht nejsem zahanben na veky.

2 Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprost mne; naklon ke mne ucha svého, a spas mne.

3 Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavicne utíkal; prikázal jsi ostríhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi.

4 Bože muj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky prevráceného a násilníka.

5 Nebo ty jsi má nadeje, Pane; Hospodine, v tebet doufám od své mladosti.

6 Na tebe jsem zpolehl hned od života, z bricha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobe jest chvála má vždycky.

7 Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.

8 Ó at jsou naplnena ústa má chválením tebe, pres celý den slavením tebe.

9 Nezamítejž mne v veku starosti; když zhyne síla má, neopouštejž mne.

10 Nebo mluvili neprátelé moji proti mne, a ti, jenž strehou duše mé, radili se spolu,

11 Pravíce: Buh jej opustil, honte a popadnete jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.

12 Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože muj, prispejž mi na pomoc.

13 Necht jsou zahanbeni, a zhynou protivníci duše mé; prikryti budte lehkostí a hanbou, kteríž hledají pádu mého.

14 Já pak ustavicne cekati, a vždy víc a víc te chváliti budu.

15 Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ackoli mu poctu nevím.

16 Pristoupe k všelijaké moci Panovníka Hospodina, pripomínati budu tvou vlastní spravedlnost.

17 Bože, ucinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných cinech tvých.

18 Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštej mne, až v známost uvedu ráme tvé tomuto veku, a všechnem potomkum sílu tvou.

19 Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté veci veliké. Bože, kdo jest podobný tobe?

20 Kterýž ac jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí zeme zase mne vyzdvihneš.

21 Rozmnožíš dustojnost mou, a zase utešíš mne.

22 I ját také budu te slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože muj; žalmy tobe zpívati budu na harfe, ó svatý Izraelský.

23 Plésati budou rtové moji, když žalmy zpívati budu tobe, i duše má, kterouž jsi vykoupil.

24 Nadto i jazyk muj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastydeti a zahanbiti musili ti, jenž mého pádu hledali.