Kniha Žalmu 81

Církev k oslavování Boha se ponoukaje, 7. rec samého Boha (o dobrodiních jim cinených a neposlušenství jejich, až i o tom, co by jim byl ucinil, kdyby ho byli poslouchali,) k nim mluvenou pripomíná.

rednímu z kantoru na gittit, Azafovi. (81:2) Plésejte Bohu, síle naší, prokrikujte Bohu Jákobovu.

2 (81:3) Vezmete žaltár, pridejte buben, harfu libou a loutnu.

3 (81:4) Trubte trubou na novmesíce, v uložený cas, v den slavnosti naší.

4 (81:5) Nebo tot jest ustavení v Izraeli, rád Boha Jákobova.

5 (81:6) Na svedectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.

6 (81:7) Osvobodil jsem, dí Buh, od bremene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zprošteny byly.

7 (81:8) V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem te, vyslyšel jsem te z skrýše hromu, zkušoval jsem te pri vodách sváru. Sélah.

8 (81:9) Reklt jsem: Slyš, lide muj, a osvedcím se tobe, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,

9 (81:10) A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaneti bohu cizímu.

10 (81:11) Já jsem Hospodin Buh tvuj, kterýž jsem te vyvedl z zeme Egyptské, otevri jen ústa svá, a naplnímt je.

11 (81:12) Ale neuposlechl lid muj hlasu mého, a Izrael neprestal na mne,

12 (81:13) A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.

13 (81:14) Ó byt mne byl lid muj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,

14 (81:15) Tudíž bych já byl neprátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.

15 (81:16) A ti, kteríž v nenávisti mají Hospodina, úlisne by se jim poddávati musili, i byl by cas jejich až na veky.

16 (81:17) A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je.