Kniha Žalmu 88

Prorok predkládaje své rozlicné a veliké težkosti, tužebne pred Bohem naríká, 11. a pro jeho slávu pri životu zachovává, i ze všech težkostí vyproštení sobe žádá.

ísen a žalm synu Chóre, prednímu zpeváku na machalat k zpívání, vyucující, složený od Hémana Ezrachitského. (88:2) Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobe volám.

2 (88:3) Vstupiž pred oblícej tvuj modlitba má, naklon ucha svého k volání mému.

3 (88:4) Nebot jest naplnena trápeními duše má, a život muj až k hrobu se priblížil.

4 (88:5) Pocten jsem mezi ty, kteríž se dostávají do jámy; pripodobnen jsem cloveku beze vší síly.

5 (88:6) Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobe, na než nezpomínáš více, kteríž od ruky tvé vyhlazeni jsou.

6 (88:7) Spustils mne do jámy nejzpodnejší, do nejtemnejšího a nejhlubšího místa.

7 (88:8) Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým prikvacil jsi mne. Sélah.

8 (88:9) Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevrín, že mi nelze nijakž vyjíti.

9 (88:10) Zrak muj hyne trápením; na každý den vzývám te, Hospodine, ruce své pred tebou rozprostíraje.

10 (88:11) Zdali pred mrtvými uciníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby te oslavovali?Sélah.

11 (88:12) I zdali bude ohlašováno v hrobe milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?

12 (88:13) Zdaliž v známost prichází ve tmách div tvuj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?

13 (88:14) Já pak, Hospodine, k tobe volám, a každého jitra predchází te modlitba má.

14 (88:15) Procež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvár svou skrýváš prede mnou?

15 (88:16) Ztrápený jsem, jako hned maje umríti od násilí; snáším hruzy tvé, a desím se.

16 (88:17) Hnev tvuj prísný na mne se oboril, a hruzy tvé krute sevrely mne.

17 (88:18) Obklicují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadne.

18 (88:19) Vzdálil jsi ode mne prítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tme.