Kniha Žalmu 91

Prorok S. všech v Boha doufajících potešuje, že je ve všelijakých nebezpecenstvích, zvlášt v cas morového povetrí ochranovati bude.

en, kdož v skrýši Nejvyššího prebývá, v stínu Všemohoucího odpocívati bude.

2 Dím Hospodinu: Útocište mé a hrad muj, Buh muj, v nemž nadeji skládati budu.

3 Ont zajisté vysvobodí te z osídla lovce, a od nejjedovatejšího nakažení morního.

4 Brky svými prikryje te, a pod krídly jeho bezpecen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.

5 Nebudeš se báti prístrachu nocního, ani strely létající ve dne.

6 Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákote, ani povetrí morního, v polední cas hubícího.

7 Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisícu po pravici tvé, ale k tobe se to nepriblíží.

8 Ocima toliko svýma to spatríš, a odplate bezbožných se podíváš.

9 Ponevadž jsi Hospodina, kterýž útocište mé jest, a Nejvyššího za svuj príbytek položil,

10 Neprihodí se tobe nic zlého, aniž se priblíží jaká rána k stánku tvému.

11 Nebo andelum svým prikázal o tobe, aby te ostríhali na všech cestách tvých.

12 Na rukou ponesou te, abys neurazil o kámen nohy své.

13 Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíce i draka.

14 Ponevadž mne, dí Buh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé.

15 Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej.

16 Dlouhostí dnu jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.