Kniha Žalmu 147

Prorok vzbuzuje církev k chválení Boha 2. z vysvobození i jiných dobrodiní, kteráž ji i jiným tvorum ciní.

hvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.

2 Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažduje,

3 Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,

4 Kterýž scítá pocet hvezd, a každé z nich ze jména povolává.

5 Velikýt jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není poctu.

6 Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.

7 Zpívejte Hospodinu s díkcinením, zpívejte žalmy Bohu našemu na citare,

8 Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšt, a vyvodí trávu na horách.

9 Kterýž dává hovadum potravu jejich, i mladým krkavcum, kteríž volají k nemu.

10 Nemát v síle kone zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.

11 Líbost má Hospodin v tech, kteríž se ho bojí, a kteríž doufají v milosrdenství jeho.

12 Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.

13 Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synum tvým u prostred tebe.

14 On pusobí v koncinách tvých pokoj, a belí pšenicnou nasycuje te.

15 On když vysílá na zemi rozkaz svuj, velmi rychle k vykonání beží slovo jeho.

16 Ont dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.

17 Hází ledem svým jako skyvami; pred zimou jeho kdo ostojí?

18 Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane vetrem svým, ant tekou vody.

19 Zvestuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.

20 Neucinilt tak žádnému národu, a protož soudu jeho nepoznali. Halelujah.