Kniha Prísloví 19

epší jest chudý, jenž chodí v uprímnosti své, nežli prevrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.

2 Jiste že bez umení duši není dobre, a kdož jest kvapných noh, hreší.

3 Bláznovství cloveka prevrací cestu jeho, ackoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.

4 Statek pridává prátel množství, ale chudý od prítele svého odloucen bývá.

5 Svedek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neutece.

6 Mnozí pokorí se pred knížetem, a každý jest prítel muži štedrému.

7 Všickni bratrí chudého v nenávisti jej mají; cím více prátelé jeho vzdalují se od neho! Když volá za nimi, není jich.

8 Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostríhá opatrnosti, aby nalezl dobré.

9 Svedek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.

10 Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.

11 Rozum cloveka zdržuje hnev jeho, a cest jeho jest prominouti provinení.

12 Prchlivost královská jako rvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.

13 Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavicné kapání žena svárlivá.

14 Dum a statek jest po rodicích, ale od Hospodina manželka rozumná.

15 Lenost privodí tvrdý sen, a duše váhavá lacneti bude.

16 Ten, kdož ostríhá prikázaní, ostríhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.

17 Kdo udeluje chudému, pujcuje Hospodinu, a ont za dobrodiní jeho odplatí jemu.

18 Tresci syna svého, dokudž jest o nem nadeje, a k zahynutí jeho neodpouštej jemu duše tvá.

19 Veliký hnev ukazuj, odpoušteje trestání, proto že ponevadž odpouštíš, potom více trestati budeš.

20 Poslouchej rady, a prijímej kázen, abys vždy nekdy moudrý byl.

21 Mnozí úmyslové jsou v srdci cloveka, ale uložení Hospodinovo tot ostojí.

22 Žádaná vec cloveku jest dobre ciniti jiným, ale pocestnejší jest chudý než muž lživý.

23 Bázen Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštestím navštíven bývá.

24 Lenivý schovává ruku svou za nadra, ani k ústum svým jí nevztáhne.

25 Ubí posmevace, at se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, at porozumí umení.

26 Syn, kterýž hanbu a lehkost ciní, hubí otce, a zahání matku.

27 Prestan, synu muj, poslouchati ucení, kteréž od recí rozumných odvozuje.

28 Svedek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných prikrývají nepravost.

29 Nebo na posmevace hotoví jsou nálezové, a rány na hrbet bláznu.