Kniha Prísloví 25

aké i tato jsou prísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:

2 Sláva Boží jest skrývati vec, ale sláva králu zpytovati vec.

3 Vysokosti nebes, a hlubokosti zeme, a srdce králu není žádného vystižení.

4 Jako když bys odjal trusku od stríbra, ukáže se slevaci nádoba cistá:

5 Tak když odejmeš bezbožného od oblíceje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trun jeho.

6 Nestavej se za znamenitého pred králem, a na míste velikých nestuj.

7 Nebo lépe jest, atby receno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl pred knížetem; což vídávají oci tvé.

8 Nevcházej v svár kvapne, tak abys naposledy neceho se nedopustil, kdyby te zahanbil bližní tvuj.

9 Srovnej pri svou s bližním svým, a tajné veci jiného nevyjevuj,

10 Atby lehkosti neucinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá povest tvá nemohla jíti nazpet.

11 Jablka zlatá s rezbami stríbrnými jest slovo propovedené prípadne.

12 Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.

13 Jako studenost snežná v cas žne, tak jest posel verný tem, kteríž jej posílají; nebo duši pánu svých ocerstvuje.

14 Jako oblakové a vítr bez dešte, tak clovek, kterýž se chlubí darem lživým.

15 Snášelivostí naklonen bývá vývoda, a jazyk mekký láme kosti.

16 Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobe, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.

17 Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, nemel te v nenávisti.

18 Kladivo a mec a strela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svedectví proti bližnímu svému.

19 Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v prevráceném v den úzkosti.

20 Jako ten, kdož svlácí odev v cas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písnicky srdci smutnému.

21 Jestliže by lacnel ten, jenž te nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.

22 Nebo uhlí reravé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobe.

23 Vítr pulnocní zplozuje déšt, a tvár hnevivá jazyk tajne utrhající.

24 Lépe jest bydliti v koute na streše,nežli s ženou svárlivou v dome spolecném.

25 Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z zeme daleké.

26 Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého pred bezbožným vystrcený.

27 Jísti mnoho medu není dobre; tak zpytování slávy jejich není slavné.

28 Mesto rozborené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.