Proroctví Izaiáše Proroka 36

Vpád Senacheribuv do Judstva. 4. Jednání o poddání jemu mesta. 12. Namlouvání poddaných, aby od Ezechiáše odpadli. 21. Vernost poslu Ezechiášových.

talo se pak ctrnáctého léta kralování Ezechiášova, pritáhl Senacherib král Assyrský proti všechnem mestum Judským hrazeným, a zdobýval jich.

2 I poslal král Assyrský Rabsaka z Lachis do Jeruzaléma k králi Ezechiášovi s vojskem velikým. Kterýž se postavil u struhy rybníka horejšího, pri silnici pole valchárova.

3 Tedy vyšel k nemu Eliakim syn Helkiášuv, kterýž byl správce domu, a Sobna písar, a Joach syn Azafuv, kanclér.

4 I mluvil k nim Rabsaces: Povezte medle Ezechiášovi: Toto praví král veliký, král Assyrský: Jakéž jest to doufání, na kterémž se zakládáš?

5 Rekl jsem: Jiste žet jest vec daremní; radyt jest a síly k válce potrebí. A protož v koho doufáš, že mi se protivíš?

6 Aj, spolehl jsi na hul trtiny té nalomené, na Egypt, na niž zpodeprel-li by se kdo, pronikne ruku jeho, a probodne ji. Takovýt jest Farao král Egyptský všechnem, kteríž v nem doufají.

7 Pakli mi díš: V Hospodinu Bohu svém doufáme: zdaliž on není ten, jehož poboril Ezechiáš výsosti i oltáre, a prikázal Judovi a Jeruzalému, rka: Pred tímto oltárem klaneti se budete?

8 Ale nu, potkej se medle se pánem mým králem Assyrským. Pridámt ješte dva tisíce koní, mužeš-li jen míti, kdo by na nich jeli.

9 Jakž tedy odoláš jednomu knížeti z nejmenších služebníku pána mého, ackoli máš doufání v Egyptu pro vozy a jezdce?

10 Presto, zdali jsem bez Hospodina pritáhl do zeme této, abych ji zkazil? Hospodin rekl mi: Táhni na tu zemi, a zkaz ji.

11 I rekl Eliakim a Sobna a Joach Rabsakovi: Mluv medle k služebníkum svým Syrsky, však rozumíme, a nemluv k nám Židovsky pred lidem tímto, kterýž jest na zdech.

12 I odpovedel Rabsaces: Zdaliž ku pánu tvému a k tobe poslal mne pán muj, abych mluvil slova tato? Však k mužum tem, kteríž jsou na zdech, aby lejna svá jedli, a moc svuj spolu s vámi pili.

13 A tak stoje Rabsaces, volal hlasem velikým Židovsky, a rekl: Slyšte slova krále velikého, krále Assyrského:

14 Toto praví král: Necht vás nesvodí Ezechiáš, nebot nebude moci vyprostiti vás.

15 A necht vám nevelí Ezechiáš doufati v Hospodina, rka: Zajisté vysvobodí nás Hospodin, a nebudet dáno mesto toto v ruku krále Assyrského.

16 Neposlouchejte Ezechiáše. Nebo takto praví král Assyrský: Ucinte mi to k líbosti, a vyjdete ke mne, i bude moci jísti jeden každý z vinice své, a jeden každý z fíku svého, a píti jeden každý vodu z cisterny své,

17 Dokudž neprijdu, a nepoberu vás do zeme podobné zemi vaší, do zeme úrodné, zeme chleba a vinic.

18 Necht vás nesvodí Ezechiáš, rka: Hospodin vysvobodí nás. Zdaliž mohli vysvoboditi bohové národu jeden každý zemi svou z ruky krále Assyrského?

19 Kde jsou bohové Emat a Arfad? Kde jsou bohové Sefarvaim? Zdaliž jsou vysvobodili i Samarí z ruky mé?

20 Kterí jsou mezi všemi bohy tech zemí, ješto by vysvobodili zemi svou z ruky mé? Aby pak Hospodin mel vysvoboditi Jeruzalém z ruky mé?

21 Oni pak mlceli, a neodpovedeli jemu slova. Nebo takové bylo rozkázaní královo, rkoucí: Neodpovídejte jemu.

22 I prišel Eliakim syn Helkiášuv, kterýž byl správcím domu, a Sobna písar, a Joach syn Azafuv, kanclér, k Ezechiášovi, majíce roucha roztržená, a oznámili jemu slova Rabsakova.