Proroctví Izaiáše Proroka 58

Ohlášení lidu Božímu hríchu jejich. 6. Zpusob postu pravého. 8. Užitkové dobrých skutku.

olej vším hrdlem, nezadržuj, jako trouba povýš hlasu svého, a oznam lidu mému prevrácenost jejich, a domu Jákobovu hríchy jejich.

2 Jakkoli každého dne mne hledají, a znáti cesty mé jsou chtiví, jako by byli národ, kterýž spravedlnost ciní, a soudu Boha svého neopouští. Dotazují se mne na soudy spravedlnosti, blízcí Boha býti chtejí,

3 A ríkají: Proc se postíváme, ponevadž nepatríš? Trápíváme duše své, a nechceš vedeti o tom? Aj, v den postu vašeho líbost provodíte, a ke všem robotám svým prísne doháníte.

4 Aj, k sváru a ruznici se postíváte, a abyste bili pestí nemilostive; nepostíte se tak dnu tech, aby slyšán byl na výsosti hlas váš.

5 Zdaliž to jest takový pust, jakýž oblibuji, a den, v nemž by trápil clovek duši svou? Zdali, aby svesil jako trtina hlavu svou, a podstíral žíni a popel? To-liž nazuveš postem a dnem vzácným Hospodinu?

6 Není-liž toto pust, kterýž oblibuji: Rozvázati svazky bezbožnosti; roztrhnouti snopky obtežující, a potrené propustiti svobodné, a tak všelijaké jho abyste roztrhli?

7 Není-liž: Abys lámal lacnému chléb svuj, a chudé vypovedené abys uvedl do domu? Videl-li bys nahého, abys jej priodel, a pred telem svým abys se neskrýval.

8 Tehdáž se vyrazí jako jitrní záre svetlo tvé, a zdraví tvé rychle zkvetne; predcházeti te zajisté bude spravedlnost tvá, a sláva Hospodinova zbére te.

9 Tehdy volati budeš, a Hospodin vyslyší te; zavoláš, a reknet: Ted jsem. Jestliže vyvržeš z prostred sebe jho, a vztahování prstu, a mluvení nepravostí,

10 A vyleješ-li lacnému duši svou, a strápenou duši nasytíš-li: vzejde v temnostech svetlo tvé, a mrákota tvá bude jako poledne.

11 Nebo povede te Hospodin ustavicne, a nasytí i v náramné sucho duši tvou, a kosti tvé tukem naplní. I budeš jako zahrada svlažená, a jako pramen vod, jehož vody nevysychají.

12 A vzdelají od tebe zplození pustiny starodávní; základy od národu do pronárodu vyzdvihneš. I slouti budeš vzdelavatel zboreniny, a napravovatel stezek k bydlení.

13 Jestliže odvrátíš od soboty nohu svou, abys nevykonával líbosti své v den svatý muj, anobrž nazuveš-li sobotu rozkoší, a svatou Hospodinu slavnou, a budeš-li ji slaviti tak, abys necinil cest svých, ani vykonával, co by se líbilo, ani nemluvil slova:

14 Tehdy rozkoš míti budeš v Hospodinu, a uvedu te na vysoká místa zeme, a zpusobím to, abys užíval dedictví Jákoba otce svého; nebo ústa Hospodinova mluvila.