Proroctví Jermiáše Proroka 20

Prorok ubitý do vezení dán, 3. predpovídá pomstu pro hríchy, 7 a potouživ nad težkostmi svými i posiliv se, žádá pomsty svým protivníkum, 13. a napomenuv k chvále Boží, netrpelivost svou k výstraze vypravuje.

edy slyšev Paschur syn Immeruv, knez, kterýž byl prední správce v dome Hospodinove, Jeremiáše prorokujícího o tech vecech,

2 Ubil Paschur Jeremiáše proroka, a dal jej do vezení v bráne Beniaminove horejší, kteráž byla pri dome Hospodinove.

3 Stalo se pak nazejtrí, když vyvedl Paschur Jeremiáše z vezení, že rekl jemu Jeremiáš: Nenazval Hospodin jména tvého Paschur, ale Magor missabib.

4 Nebo takto praví Hospodin: Aj, já pustím na tebe strach, na tebe i na všecky prátely tvé, kteríž padnou od mece neprátel svých, nacež oci tvé hledeti budou, když všecken lid Judský vydám v ruku krále Babylonského, kterýž zavede je do Babylona, a mecem je pobije.

5 Vydám i všelijaké bohatství mesta tohoto, a všecko úsilé jeho, i všelijakou vec drahou jeho, i všecky poklady králu Judských vydám v ruku neprátel jejich, a rozchvátají je, i poberou je, a dovezou je do Babylona.

6 Ty pak Paschur i všickni, kteríž bydlí v dome tvém, pujdete do zajetí, a do Babylona se dostaneš, a tam umreš, i tam pochován budeš ty i všickni milující tebe, jimž jsi prorokoval lžive.

7 Namlouvals mne, Hospodine, a dalt jsem se premluviti; silnejšís byl nežli já, protož zmocnils se mne. Jsem v posmechu každý den, každý se mi posmívá.

8 Nebo jakž jsem zacal mluviti, úpím, pro ukrutenství a zhoubu kricím; slovo zajisté Hospodinovo jest mi ku potupe a ku posmechu každého dne.

9 I rekl jsem: Nebudut ho pripomínati, ani mluviti více ve jménu jeho. Ale jest v srdci mém jako ohen horící, zavrený v kostech mých, jehož snažuje se zdržeti, však nemohu,

10 Ackoli slýchám utrhání mnohých, i Magor missabiba, ríkajících: Povezte neco na nej, a oznámíme to králi. Všickni, kteríž by meli býti prátelé moji, cíhají na poklesnutí mé, ríkajíce: Snad nekde podveden bude, a zmocníme se ho, a pomstíme se nad ním.

11 Ale Hospodin jest se mnou jakožto rek udatný, protož ti, kteríž mne stihají, zurážejí se, a neodolají; stydeti se budou náramne, nebo se jim štastne nezvede, aniž potupa vecná v zapomenutí dána bude.

12 Protož ó Hospodine zástupu, kterýž zkušuješ spravedlivého, kterýž spatruješ ledví a srdce, necht se podívám na pomstu tvou nad nimi, tobe zajisté zjevil jsem pri svou.

13 Zpívejte Hospodinu, chvalte Hospodina, že vytrhl duši nuzného z ruky nešlechetných.

14 Zlorecený ten den, v nemžto zplozen jsem, den, v nemž porodila mne matka má, at není požehnaný.

15 Zlorecený ten muž, kterýž zvestoval otci mému, chteje zvláštne obradovati jej, rka: Narodilot se díte pohlaví mužského.

16 A necht jest ten muž podobný mestum, kteráž podvrátil Hospodin, a neželel; nebo slyšel krik v jitre, a provyskování v cas polední.

17 Ó že mne neusmrtil od života, ješto by mi matka má byla hrobem mým, a život její vecne tehotný.

18 Proc jsem jen z života vyšel, abych okoušel težkosti a zámutku, a aby stráveni byli v pohanení dnové moji?