Proroctví Jermiáše Proroka 22

Napomenutí k konání spravedlnosti s pohružkou neposlušným. 10. Proroctví proti Jochasovi, 13. Joakimovi 28. a Jekoniášovi, králum Judským.

akto rekl Hospodin: Sejdi do domu krále Judského, a mluv tam slovo toto,

2 A rci: Slyš slovo Hospodinovo, králi Judský, kterýž sedíš na stolici Davidove, ty i služebníci tvoji i lid tvuj, kteríž chodíte skrze brány tyto.

3 Takto praví Hospodin: Konejte soud a spravedlnost, a vychvacujte obloupeného z ruky násilníka; príchozímu tolikéž, sirotku, ani vdove necinte krivdy, aniž jich utiskujte, a krve nevinné nevylévejte na míste tomto.

4 Nebo budete-li to pilne vykonávati, jiste že poberou se skrze brány domu tohoto králové, sedící místo Davida na stolici jeho, jezdíce na vozích, neb na koních, král s služebníky svými i s lidem svým.

5 Jestliže pak neuposlechnete slov techto, skrze sebe prisahám, dí Hospodin, že poušt bude dum tento.

6 Nebo takto praví Hospodin o domu krále Judského: Byl jsi mi jako Galád a vrch Libánský, ale obrátím te jistotne v poušt jako mesta, v nichž se bydliti nemuže.

7 A pristrojím na tebe zhoubce, jednoho každého se zbrojí jeho, kterížto zpodtínají nejvýbornejší cedry tvé, a vmecí na ohen.

8 A když pujdou národové mnozí mimo mesto toto, a rekne jeden druhému: Proc tak ucinil Hospodin mestu tomuto velikému?

9 Tedy reknou: Proto že opustili smlouvu Hospodina Boha svého, a klaneli se bohum cizím a sloužili jim.

10 Neplactež mrtvého, aniž ho litujte, ale ustavicne placte prícinou toho, kterýž odchází; nebot se nenavrátí více, aby pohledel na zemi, v níž se narodil.

11 Nebo takto praví Hospodin o Sallumovi synu Joziáše, krále Judského, kterýž kraluje místo Joziáše otce svého: Když vyjde z místa tohoto, nenavrátí se sem více.

12 Ale tam v tom míste, kamž jej zastehují, umre, a tak zeme této neuzrí více.

13 Beda tomu, kdož staví dum svuj s útiskem, a paláce své s krivdou, kterýž bližního svého v službu podrobuje darmo, mzdy pak jeho nedává jemu;

14 Kterýž ríká: Vystavím sobe dum veliký a paláce prostranné, kterýž prolamuje sobe okna, a tafluje cedrovím, a maluje barvou.

15 Zdaliž kralovati budeš, že se pleteš v to cedrové stavení? Otec tvuj zdaliž nejídal a nepíjel? Když konal soud a spravedlnost, tedy dobre bylo jemu.

16 Když soudíval pri chudého a nuzného, tedy dobre bylo. Zdaliž mne to není známé? dí Hospodin.

17 Ale oci tvé i srdce tvé nehledí než lakomství tvého, a abys krev nevinnou proléval, a nátisk a krivdu cinil.

18 Protož takto praví Hospodin o Joakimovi synu Joziáše, krále Judského: Nebudout ho kvíliti: Ach, bratre muj, aneb ach, sestro. Nebudou ho kvíliti: Ach, pane, aneb ach, kdež dustojnost jeho?

19 Pohrbem oslicím pohrben bude, vyvlecen a vyvržen jsa za brány Jeruzalémské.

20 Vstup na Libán a kric, i na hore Bázan vydej hlas svuj; kric také pres brody, když potríni budou všickni milovníci tvoji.

21 Mluvíval jsem s tebou v nejvetším štestí tvém, ríkávalas: Nebudut poslouchati. Tat jest cesta tvá od detinství tvého; neuposlechlas zajisté hlasu mého.

22 Všecky pastýre tvé zpase vítr, a milovníci tvoji v zajetí pujdou. Tehdáž jiste hanbiti a stydeti se budeš za všelikou nešlechetnost svou.

23 Ó ty, kteráž jsi usadila se na Libánu, jenž se hnízdíš na cedroví, jak milostná budeš, když na te prijdou svírání a bolest jako rodicky!

24 Živt jsem já, dí Hospodin, že byt pak byl Koniáš syn Joakima, krále Judského, prstenem pecetním na mé ruce pravé, však te i odtud strhnu.

25 A vydám te v ruku tech, kteríž hledají bezživotí tvého, a v ruku tech, jejichž ty se oblíceje lekáš, totiž v ruku Nabuchodonozora krále Babylonského, a v ruku Kaldejských.

26 A hodím tebou i matkou tvou, kteráž te porodila, do zeme cizí, tam, kdež jste se nezrodili, a tam zemrete.

27 Do zeme pak, po níž toužiti budete, abyste se navrátili tam, tam se nenavrátíte.

28 Zdaliž modlou nicemnou, kteráž roztrískána bývá, bude muž tento Koniáš? Zdali nádobou, v níž není žádné líbosti? Proc by vyházíni byli on i síme jeho, a uvrženi do zeme, o níž nevedí?

29 Ó zeme, zeme, zeme, slyš slovo Hospodinovo.

30 Takto praví Hospodin: Zapište to, že muž tento bez detí bude, a že se jemu nepovede štastne za dnu jeho. Anobrž nepovede se štastne i tomu muži, kterýž by z semene jeho sedel na stolici Davidove, a panoval ješte nad Judou.