Kniha Genesis 21

Izák se narodil i obžezán. 9. Agar s synem vyhnána. 22. Abrahamova smlouva s Abimelechem.

avštívil pak Hospodin Sáru, tak jakž byl rekl; a ucinil Hospodin Sáre, jakož byl mluvil.

2 Nebo pocala a porodila Sára Abrahamovi syna v starosti jeho, v ten cas, kterýž predpovedel Buh.

3 A nazval Abraham jméno syna svého, kterýž se mu narodil, jehož porodila Sára, Izák.

4 A obrezal Abraham syna svého Izáka, když byl v osmi dnech, tak jakž mu byl prikázal Buh.

5 Byl pak Abraham ve stu letech, když se mu narodil Izák syn jeho.

6 I rekla Sára: Radost mi ucinil Buh; kdokoli uslyší, radovati se bude spolu se mnou.

7 A pridala: Kdo by byl rekl Abrahamovi, že bude Sára deti kojiti? A však jsem porodila syna v starosti jeho.

8 I rostlo díte a ostaveno jest. Tedy ucinil Abraham veliké hody v ten den, v nemž ostaven byl Izák.

9 Videla pak Sára, že syn Agar Egyptské, kteréhož porodila Abrahamovi, jest posmevac.

10 I rekla Abrahamovi: Vyvrz devku tuto i syna jejího; nebot nebude dedicem syn devky té s synem mým Izákem.

11 Ale Abraham velmi težce nesl tu rec, pro syna svého.

12 I rekl Buh Abrahamovi: Nestežuj sobe o díteti a o devce své; cožkoli rekla tobe Sára, povol reci její, nebo v Izákovi nazváno bude tobe síme.

13 A však i syna devky uciním v národ; nebo tvé síme jest.

14 Vstal tedy Abraham velmi ráno, a vzav chléb a láhvici vody, dal Agar a vložil na rameno její, a pustil ji od sebe i s dítetem. Kterážto odešla a chodila po poušti Bersabé.

15 A když nebylo vody v láhvici, povrhla díte pod jedním stromem.

16 A odšedši, sedla naproti tak daleko, jako by mohl z lucište dostreliti; nebo pravila: Nebudu se dívati na smrt dítete. Sedela tedy naproti, a pozdvihši hlasu svého, plakala.

17 I uslyšel Buh hlas dítete; a andel Boží s nebe zavolal na Agar, a rekl jí: Cot jest, Agar? Neboj se; nebo Buh uslyšel hlas dítete z místa, na kterémž jest.

18 Vstan, vezmi díte, a ujmi je rukou svou; nebo v národ veliký uciním je.

19 A otevrel Buh oci její, aby uzrela studnici vody. I šla a naplnila láhvici vodou, a napojila díte.

20 A Buh byl s dítetem, kteréžto zrostlo a bydlilo na poušti, a byl z neho strelec.

21 Bydlil pak na poušti Fáran; i vzala mu matka jeho ženu z zeme Egyptské.

22 Stalo se pak toho casu, že mluvil Abimelech a Fikol, kníže vojska jeho, k Abrahamovi temito slovy: Buh s tebou jest ve všech vecech, kteréž ty ciníš.

23 Protož nyní, prisáhni mi ted skrze Boha: Toto at se stane, jestliže mi sklamáš, neb synu mému, aneb vnuku mému; vedlé milosrdenství, kteréž jsem já ucinil s tebou, i ty že uciníš se mnou a s zemí, v níž jsi byl pohostinu.

24 I rekl Abraham: A já prisáhnu.

25 (A pritom domlouval se Abraham na Abimelecha o studnici vody, kterouž mu mocí odjali služebníci Abimelechovi.

26 I rekl Abimelech: Nevím, kdo by ucinil takovou vec; a aniž jsi ty mi oznámil, aniž jsem já také co slyšel, až dnes.)

27 Vzav tedy Abraham ovce i voly dal Abimelechovi; a vešli oba dva v smlouvu.

28 A postavil Abraham sedm jehnic stáda obzvlášt.

29 I rekl Abimelech Abrahamovi: K cemu jest techto sedm jehnic, kteréž jsi postavil obzvlášt?

30 Odpovedel: Že sedm tech jehnic vezmeš z ruky mé, aby mi to bylo na svedectví, že jsem kopal studnici tuto.

31 Procež nazváno jest to místo Bersabé, že tu oba dva prisáhli.

32 A tak ucinili smlouvu v Bersabé. Vstav pak Abimelech a Fikol, kníže vojska jeho, navrátili se do zeme Filistinské.

33 I nasázel stromoví v Bersabé, a vzýval tam jméno Hospodina, Boha silného, vecného.

34 A bydlil Abraham v zemi Filistinské za mnoho dní.