Proroctví Jermiáše Proroka 31

Zaslíbení o vysvobození Judy z Babylona. 31. O nové smlouve, 38. a o vzdelání telesného i duchovního Jeruzaléma.

oho casu, dí Hospodin, budu Bohem všech celedí Izraelových, a oni budou mým lidem.

2 Takto praví Hospodin: Lid z tech pozustalých po meci nalezl milost na poušti, když jsem chodil pred ním, abych odpocinutí zpusobil Izraelovi.

3 Za starodávnat se mi ukazoval Hospodin. I však milováním vecným miluji te, procež ustavicne ciním tobe milosrdenství.

4 Ješte vždy vzdelávati te budu, a vzdelána budeš, panno Izraelská; ješte se obveselovati budeš bubny svými, a vycházeti s houfem plésajících.

5 Ješte štepovati budeš vinice v horách Samarských, štepovati budou štepari i jísti.

6 Nebo nastane den, v nemž volati budou strážní na hore Efraimove: Vstante a vstupme na Sion k Hospodinu Bohu svému.

7 Takto zajisté praví Hospodin: Prozpevujte Jákobovi o vecech veselých, prokrikujte zjevne pred temi národy; dejte se slyšeti, chválu vzdávejte, a rcete: Vysvobod, Hospodine, ostatek lidu svého Izraelského.

8 Aj, já privedu je z zeme pulnocní, a shromáždím je ze všech stran zeme, s nimi spolu slepého i kulhavého, tehotnou i rodící; shromáždení veliké sem se navrátí.

9 Kteréžto s plácem jdoucí a s pokornými modlitbami zase privedu, a povedu je podlé tekutých vod cestou prímou, na níž by se nepoklesli; nebot jsem Izraeluv otec, a Efraim jest prvorozený muj.

10 Slyšte slovo Hospodinovo, ó národové, a zvestujte na ostrovích dalekých, a rcete: Ten, kterýž rozptýlil Izraele, shromáždí jej, a ostríhati ho bude jako pastýr stáda svého.

11 Nebot vykoupil Hospodin Jákoba, protož vysvobodí jej z ruky toho, kterýž silnejší jest nad nej.

12 I prijdou, a prozpevovati budou na výsosti Siona, a pohrnou se k dobrote Hospodinove s obilím, a s vínem, a s olejem, a s plodem skotu a bravu, duše pak jejich bude podobná zahrade svlažené, a nebudout se rmoutiti více.

13 Tehdáž veseliti se bude panna s plésáním, a mládenci i starci spolu; obrátím zajisté kvílení jejich v radost, a poteším jich, a obveselím je po zámutku jejich.

14 Rozvlažím i duši kneží tukem, a lid muj dobroty mé nasytí se, dí Hospodin.

15 Takto praví Hospodin: Hlas v Ráma slyšán jest, naríkání a plác prehorký. Ráchel placeci synu svých, nedala se potešiti po synech svých, proto že žádného není.

16 Takto praví Hospodin: Zdrž hlas svuj od pláce, a oci své od slz, nebo budeš míti mzdu za práci svou, praví Hospodin, že se navrátí z zeme neprátelské.

17 Jest, pravím, cáka, žet se potom, dí Hospodin, navrátí synové do svého kraje.

18 V pravde slyším Efraima, an sobe stýšte, prave: Trestals mne, abych strestán byl jako telátko neupráhané; obrat mne, abych obrácen byl, ty jsi zajisté, Hospodine, Buh muj.

19 Nebo po obrácení svém pokání ciniti budu, a když mi k známosti sebe poslouženo bude, uderím se v bedra. Stydímt se, anobrž i pýrím, že snáším útržku detinství svého.

20 Zdali Efraim jest mým synem milým, aneb díte velmi milostné? A však jakž jsem mluvil proti nemu, ustavicne se vždy na nej rozpomínám. Procež pohybují se vnitrnosti mé prícinou jeho; jiste žet se slituji nad ním, dí Hospodin.

21 Nastavej sobe pametných znamení, naklad sobe hromad kamení, pamatuj na tu silnici a cestu, kterouž jsi šla; navrat se, panno Izraelská, navrat se k mestum svým temto.

22 Dokudž se toulati budeš, ó dcero zpurná? Nebot uciní Hospodin novou vec na zemi: Žena bude vukol obcházeti muže.

23 Takto praví Hospodin zástupu, Buh Izraelský: Ještet ríkati budou slovo toto v zemi Judove a v mestech jeho, když zase privedu zajaté jejich: Požehnejž tobe Hospodin, ó príbytku spravedlnosti, horo svatosti.

24 Nebo osazovati se budou v zemi Judské, ve všech mestech jeho spolu oráci, a kteríž zacházejí s stádem.

25 Rozvlažím zajisté duši ustalou, a všelikou duši truchlou nasytím.

26 V tom jsem procítil, a ohlédl se, a ten muj sen byl mi vdecný.

27 Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichžto oseji dum Izraelský a dum Judský semenem lidským a semenem hovad.

28 I stane se, že jakož jsem se snažoval, abych je plénil, a boril, a kazil a hubil, a trápil, tak se snažím, abych je vzdelal a rozsazoval, dí Hospodin.

29 Tech casu nebudou ríkati více: Otcové jedli hrozen trpký, procež zubové synu laskominy mají,

30 Nýbrž radeji: Jeden každý pro nepravost svou umre. Každého cloveka, kterýž by jedl hrozen trpký, laskominy míti budou zubové jeho.

31 Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž uciním s domem Izraelským a s domem Judským smlouvu novou.

32 Ne takovou smlouvu, jakouž jsem ucinil s otci jejich v ten den, v kterýž jsem je ujal za ruku jejich, abych je vyvedl z zeme Egyptské. Kteroužto smlouvu mou oni zrušili, a já abych zustati mel manželem jejich? dí Hospodin.

33 Ale tatot jest smlouva, kterouž uciním s domem Izraelským po techto dnech, dí Hospodin: Dám zákon svuj do vnitrnosti jejich, a na srdci jejich napíši jej; i budu Bohem jejich, a oni budou mým lidem.

34 A nebudou uciti více jeden každý bližního svého, a jeden každý bratra svého, ríkajíce: Poznejte Hospodina. Všickni zajisté naporád znáti mne budou, od nejmenšího z nich až do nejvetšího z nich, dí Hospodin; milostiv zajisté budu nepravosti jejich, a na hrích jejich nezpomenu více.

35 Takto praví Hospodin, kterýž dává slunce za svetlo ve dne, zrízení mesíce a hvezd za svetlo v noci, kterýž rozdeluje more, a zvucí vlnobití jeho, jehož jméno jest Hospodin zástupu:

36 Jestliže se pohnou ta narízení pred oblícejem mým, dí Hospodin, takét síme Izraelovo prestane býti národem pred oblícejem mým po všecky dny.

37 Takto praví Hospodin: Budou-li moci býti zmerena nebesa zhuru, a vyhledáni základové zeme dolu, takét já zavrhu docela síme Izraelovo pro všecko to, což cinili, dí Hospodin.

38 Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž vystaveno bude mesto toto Hospodinu, od veže Chananeel až k bráne úhlu.

39 A pujde ješte šnura merící naproti ní, ku pahrbku Gareb, a pritocí se k Gou.

40 A všecko údolí tel mrtvých a popela, i všecko to pole až ku potoku Cedron, až k úhlu brány východní konské posvecené bude Hospodinu; nebudet pléneno, ani kaženo více na veky.