Proroctví Jermiáše Proroka 48

Proroctví proti Moábským. 7. Hríchové jejich. 47. Zaslíbení jim ucinené.

roti Moábovi. Takto praví Hospodin zástupu, Buh Izraelský: Beda mestu Nébo, nebot popléneno bude; zahanbeno a vzato bude Kariataim, zahanbeno bude Misgab a desiti se bude.

2 Nebudet míti více žádné pochvaly Moáb z Ezebon, obmýšlejí proti nemu zlé: Podte, a vyhladme je z národu. I ty, ó Madmen, vypléneno budeš, pujde za tebou mec.

3 Hlas žalostný z Choronaim: Ó poplénení a potrení veliké.

4 Potrín bude Moáb, slyšán bude krik malických jeho.

5 Proto že na ceste Luchitské ustavicný bude plác, a že kudyž se chodí k Choronaim, neprátelé krik hrozný slyšeti budou:

6 Utecte, vysvobodte život svuj, a budte jako vres na poušti.

7 Nebo proto, že doufáš v statku svém a v pokladích svých, také ty jat budeš; i pujde Chámos do zajetí, kneží jeho, též i knížata jeho.

8 Pritáhne zajisté zhoubce na každé mesto, aniž ho které mesto znikne; zahyne i údolí, a zahlazena bude rovina, jakž praví Hospodin.

9 Dejte brky Moábovi, at rychle uletí; nebo mesta jeho v poušt obrácena budou, tak že nebude žádného obyvatele v nich.

10 Zlorecený ten, kdož delá dílo Hospodinovo lstive, a zlorecený ten, kdož zdržuje mec svuj od krve.

11 Melt jest pokoj Moáb od detinství svého, a usadil se na kvasnicích svých, aniž býval prelíván z nádoby do nádoby, totiž do zajetí nechodíval; procež zustala v nem chut jeho, a vune jeho není promenena.

12 Protož aj, dnové jdou, dí Hospodin, že pošli na nej ty, kteríž vpády ciní, a zajmou jej, sudy pak jeho vyprázdní, a nádoby jeho roztríští.

13 I zahanben bude Moáb od Chámos, jako zahanbeni jsou dum Izraelský od Bethel nadeje své.

14 Kterakž ríkáte: Silní jsme a muži statecní k boji?

15 Pohuben bude Moáb a z mest svých vyjde, a nejvýbornejší mládenci jeho pujdou k zabití, dí král, jehož jméno Hospodin zástupu.

16 Blízkot jest bída Moábova, aby prišla, a trápení jeho pospíchá velice.

17 Litujte ho všickni okolní jeho, a všickni, kteríž víte o jménu jeho, rcete: Jak polámána jest hul nejpevnejší, prut nejozdobnejší?

18 Sejdi z slávy své, a sed v žíni, ó ty, kterážs se usadila, dcero Dibonská; nebot zhoubce Moábuv pritáhne proti tobe, zkazí ohrady tvé.

19 Postav se na ceste, a ohlédni se pilne, obyvatelkyne Aroer; vyptej se toho, kdož utíká, a té, kteráž uchází, rci: Co se deje?

20 Stydí se Moáb, že jest potrín. Kvelte a kricte, oznamte u Arnon, že hubí Moába.

21 Nebo soud prišel na zemi té roviny, na Holon a na Jasa a na Mefat,

22 I na Dibon a Nébo, a na Betdiblataim,

23 I na Kariataim a na Betgamul, a na Betmeon,

24 A na Kariot, a na Bozru i na všecka mesta zeme Moábské, daleká i blízká.

25 Odtat bude roh Moábuv, a ráme jeho zlámáno bude, dí Hospodin.

26 Opojte jej, ponevadž se proti Hospodinu zpínal, až by se válel Moáb v vývratku svém, a byl za smích i on také.

27 Nebo zdali v posmechu nebyl u tebe Izrael? Zdali mezi zlodeji zastižen jest, že jakž jen promluvíš o nem, poskakuješ?

28 Zanechte mest, a prebývejte v skále, ó obyvatelé Moábští, a budte podobni holubici hnízdící se daleko v rozsedlinách.

29 Slýchalit jsme o pýše Moábove, že velmi pyšný jest, o vysokomyslnosti jeho a pýše jeho, i o nadutosti jeho, a povyšování se srdce jeho.

30 Známt já, dí Hospodin, vzteklost jeho, ale špatnát jest ona k tomu; lži jeho nedovedout toho.

31 Protož nad Moábskými kvílím, a nade vším Moábem kricím, pro obyvatele Kircheres úpí srdce.

32 Více než plakáno bylo Jazerských, placi tebe, ó vinný kmene Sibma. Rozvodové tvoji dostanout se za more, až k mori Jazerskému dosáhnou; na letní ovoce tvé a na vinobraní tvé zhoubce pripadne.

33 I prestane veselé a plésání nad polem úrodným v zemi Moábské, a vínu z presu prítrž uciním; nebudou ho tlacívati s prokrikováním. Prokrikování nebudet prokrikováním.

34 Více kriceti budou než Ezebonští, až do Eleale, až do Jasa vydávati budou hlas svuj, od Ségor až do Choronaim jako jalovice tríletá; nebo také i vody Nimrim vymizejí.

35 A tak uciním, dí Hospodin, prítrž Moábovi, obetujícímu na výsosti a kadícímu bohum jeho.

36 Protož srdce mé nad Moábem jako píštalky zníti bude, srdce mé i nad obyvateli Kircheres jako píštalky zníti bude, proto že i zboží nashromáždená se v nic obrátí.

37 Nebo na každé hlave bude lysina, a každá brada oholena, na všech rukou rezání, a na bedrách žíne.

38 Na všech strechách Moábových i po ulicích jeho všudy jen kvílení; nebo rozrazím Moába jako nádobu neužitecnou, dí Hospodin.

39 Kvíliti budou: Jakt jest potrín, jak se obrátil zpet Moáb s hanbou! A jest Moáb v posmechu a k predešení všechnem, kteríž jsou vukol neho.

40 Nebo takto praví Hospodin: Aj, jako orlice priletí a roztáhne krídla svá na Moába.

41 Vzato bude Kariot, i pevnosti pobrány budou, a bude srdce silných Moábských v ten den podobné srdci ženy svírající se.

42 I vyhlazen bude Moáb z lidu, proto že se proti Hospodinu zpínal.

43 Strach a jáma a osídlo nad tebou, ó obyvateli Moábský, praví Hospodin.

44 Kdo utece pred strachem, vpadne do jámy, a kdo vyleze z jámy, osídlem lapen bude; nebo uvedu na nej, totiž na Moába, rok navštívení jejich, dí Hospodin.

45 Stávalit jsou v stínu Ezebon ti, kteríž utíkávali pred násilím, ale ohen vyjde z Ezebon, a plamen z prostred Seon, a zžíre kout Moábuv a vrch hlavy tech, kteríž jen bourí.

46 Beda tobe, Moábe, zahynet lid Chámosuv; nebo pobráni budou synové tvoji do zajetí, i dcery tvé do zajetí.

47 A však zase privedu zajaté Moábské v posledních dnech, dí Hospodin. Až potud soud o Moábovi.