Proroctví Ezechiele Proroka 6

Proroctví o spuštení zeme Judské prícinou modlárství. 8. Zachování ostatku. 11. Stvrzení tohoto proroctví.

stalo se ke mne slovo Hospodinovo, rkoucí:

2 Synu clovecí, obrat tvár svou proti horám Izraelským, a prorokuj proti nim,

3 A rci: Hory Izraelské, slyšte slovo Panovníka Hospodina: Takto praví Panovník Hospodin horám a pahrbkum, prudkým potokum a údolím: Aj, já, já uvedu na vás mec, a zkazím výsosti vaše.

4 A tak zpustnou oltárové vaši, a ztroskotáni budou slunecní obrazové vaši, a rozmeci zbité vaše pred ukydanými bohy vašimi.

5 Povrhu také mrtvá tela synu Izraelských pred ukydanými bohy jejich, a rozptýlím kosti vaše okolo oltáru vašich.

6 Kdekoli bydliti budete, mesta zpuštena budou, a výsosti zpustnou. Procež popléneni budou a zpustnou i oltárové vaši, potroskotáni budou a prestanou ukydaní bohové vaši, a slunecní obrazové vaši zpodtínáni, a tak vyhlazena budou díla vaše.

7 I padnou zbití u prostred vás, a zvíte, že já jsem Hospodin.

8 A pozustavím nekteré z vás, kteríž by ušli mece, mezi pohany, když rozptýleni budete do zemí.

9 I budou se rozpomínati na mne, kteríž z vás zachováni budou mezi národy, mezi než budou zajati, že jsem kormoucen byl srdcem jejich smilným, kteréž odstoupilo ode mne, a ocima jejich, kteréž smilníce, chodily za ukydanými bohy svými, a tak sami se býti hodné ošklivosti seznají pro nešlechetnosti, kteréž páchali ve všech ohavnostech svých.

10 A zvedí, že já jsem Hospodin, a že jsem ne nadarmo mluvil, že na ne uvedu zlé toto.

11 Takto praví Panovník Hospodin: Tleskni rukou svou, a dupni nohou svou, a rci: Nastojte na dum Izraelský, že pro všecky ohavnosti nejhorší mecem, hladem a morem padnouti mají.

12 Ten, kdož daleko bude, morem umre, a kdo blízko, mecem padne, ostatní pak a obležený hladem umre, a tak docela vyleji prchlivost svou na ne.

13 A zvíte, že já jsem Hospodin, když budou zbití jejich u prostred ukydaných bohu jejich vukol oltáru jejich, na všelikém pahrbku vysokém, na všech vrších hor, a pod všelikým drevem zeleným, i pod všelikým dubem hustým, na kterémkoli míste obetovávali vuni libou všelikým ukydaným bohum svým.

14 Nebo vztáhnu ruku svou na ne, a uciním zemi tuto zpustlou, zpustlejší než poušt Diblat, po všech obydlích jejich. I zvedí, že já jsem Hospodin.