Proroctví Ezechiele Proroka 8

Modlárství lidu v Jeruzaléme pozustalého Ezechielovi zjeveno, 17. i pomsta pro ne osvedcena.

stalo se léta šestého, v pátý den šestého mesíce, že jsem sedel v dome svém, a starší Judští sedeli prede mnou. I pripadla na mne tu ruka Panovníka Hospodina.

2 A videl jsem, a aj, podobenství na pohledení jako ohen. Od bedr jeho dolu ohen, od bedr pak jeho vzhuru na pohledení jako blesk, na pohledení jako nejaká velmi prudká svetlost.

3 Tedy vztáh podobenství ruky, vzal mne za kštici hlavy mé, a vyzdvihl mne Duch mezi nebe a mezi zemi, a uvedl mne do Jeruzaléma u videních Božích, k vratum brány vnitrní, kteráž patrí na pulnoci, kdež byla stolice modly k horlivosti a k zurivosti popouzející.

4 A aj, sláva Boha Izraelského byla tam na pohledení jako ta, kterouž jsem videl v údolí.

5 I rekl mi: Synu clovecí, pozdvihni nyní ocí svých k ceste na pulnoci. Tedy pozdvihl jsem oci svých k ceste na pulnoci, a aj, na pulnoci u brány oltárové ta modla horlení, práve kudyž se vchází.

6 V tom rekl mi: Synu clovecí, vidíš-liž ty, co tito ciní, ohavnosti tak veliké, kteréž ciní dum Izraelský tuto, tak že se vzdáliti musím od svatyne své? Ale obráte se, uzríš ješte vetší ohavnosti.

7 I privedl mne ke dverum síne, kdež jsem uzrel, a aj, díra jedna byla v stene.

8 A rekl mi: Synu clovecí, kopej medle tu stenu. I kopal jsem stenu, a aj, dvére jedny.

9 Tedy rekl mi: Vejdi, a viz ohavnosti tyto nejhorší, kteréž oni ciní zde.

10 Protož všed, uzrel jsem, a aj, všeliké podobenství zemeplazu a hovad ohyzdných, i všech ukydaných bohu domu Izraelského vyryto bylo na stene vukol a vukol.

11 A sedmdesáte mužu z starších domu Izraelského, s Jazaniášem synem Safanovým, stojícím u prostred nich, stáli pred nimi, maje každý kadidlnici svou v ruce své, tak že hustý oblak kadení vzhuru vstupoval.

12 I rekl mi: Videl-lis, synu clovecí, co starší domu Izraelského ciní ve tme, jeden každý v pokojích svých malovaných? Nebo ríkají: Nikoli na nás nepatrí Hospodin, opustil Hospodin zemi.

13 Dále mi rekl: Obráte se, uzríš ješte vetší ohavnosti, kteréž oni ciní.

14 I privedl mne k vratum brány domu Hospodinova, kteráž jest na pulnoci, a aj, ženy sedely tam, placíce Tammuze.

15 I rekl mi: Videl-lis, synu clovecí? Obráte se, uzríš ješte vetší ohavnosti nad tyto.

16 Tedy uvedl mne do síne domu Hospodinova vnitrní, a aj, u vrat chrámu Hospodinova, mezi síncí a oltárem bylo okolo petmecítma mužu, jejichž záda byla k chrámu Hospodinovu, tvári pak jejich k východu, kteríž klaneli se proti východu slunce.

17 I rekl mi: Videl-lis, synu clovecí? Zdali lehká vec jest domu Judovu, aby cinili ohavnosti tyto, kteréž ciní zde? Nebo naplnivše zemi nátiskem,obrátili se, aby mne popouzeli, a aj, pricinejí ratolest vinnou k nosum svým.

18 Protož i já také uciním podlé prchlivosti; neslitujet se oko mé, aniž se smiluji. I budou volati v uši mé hlasem velikým, a nevyslyším jich.