Proroctví Ezechiele Proroka 14

Obvinení lidu Judského z pokrytství a modlárství. 12. Osvedcení ctyr ran, jimiž Buh bezbožníky navštevuje.

otom prišedše ke mne muži z starších Izraelských, sedeli prede mnou.

2 I stalo se slovo Hospodinovo ke mne, rkoucí:

3 Synu clovecí, muži tito složili ukydané bohy své v srdci svém, a nepravost, kteráž jim k urážce jest, položili pred tvári své. Zdaliž se upríme radí se mnou?

4 Protož mluv jim a rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Kdo by koli z domu Izraelského složil ukydané bohy své v srdci svém, a nepravost, kteráž mu k urážce jest, položil pred tvár svou, a prišel by k proroku: já Hospodin odpovídati budu tomu, kterýž prišel, o množství ukydaných bohu jeho,

5 Abych polapil dum Izraelský v srdci jejich, že se odvrátili ode mne k ukydaným bohum svým všickni naporád.

6 Protož rci domu Izraelskému: Takto praví Panovník Hospodin: Obratte se a odvratte od ukydaných bohu vašich, a ode všech ohavností vašich odvratte tvár svou.

7 Nebo kdož by koli z domu Izraelského i z pohostinných, kteríž jsou pohostinu v Izraeli, odvrátil se od následování mne, a složil by ukydané bohy své v srdci svém, a nepravost, kteráž mu k urážce jest, položil by pred tvár svou a prišel by k proroku, aby se mne tázal skrze neho: já Hospodin odpovím jemu o sobe,

8 A obrátím tvár svou hnevivou proti muži tomu, a dám jej za znamení a za prísloví, a vytnu jej z prostred lidu svého, i zvíte, že já jsem Hospodin.

9 Prorok pak, dal-li by se privábiti, aby mluvil slovo, já Hospodin privábil jsem proroka toho. Než vztáhnut ruku svou na nej, a vyhladím jej z prostred lidu svého Izraelského.

10 A tak ponesou nepravost svou. Jakáž pokuta na toho, kdož by se tázal, takováž pokuta na proroka bude,

11 Aby nebloudili více dum Izraelský ode mne, a nepoškvrnovali se více žádnými prevrácenostmi svými, aby byli lidem mým, a já abych byl jejich Bohem, praví Panovník Hospodin.

12 Opet stalo se slovo Hospodinovo ke mne, rkoucí:

13 Synu clovecí, když by zeme zhrešila proti mne, dopouštejíc se prestoupení, tehdy vztáhl-li bych ruku svou na ni, a zlámal jí hul chleba, a poslal bych na ni hlad, a vyhubil z ní lidi i hovada:

14 By pak byli u prostred ní tito tri muži, Noé, Daniel a Job, oni v spravedlnosti své vysvobodili by sami sebe, praví Panovník Hospodin.

15 Pakli bych zver lítou uvedl na zemi, tak že by ji na sirobu privedla, a byla by pustá, aniž by kdo pres ni jíti mohl pro zver:

16 Živt jsem já, praví Panovník Hospodin, že byt tri muži tito u prostred ní byli, nikoli by nevysvobodili synu ani dcer. Oni by sami vysvobozeni byli, zeme pak byla by pustá.

17 Aneb mec uvedl-li bych na zemi tu, a rekl bych meci: Projdi skrz zemi tu, abych vyhubil z ní lidi i hovada:

18 Živt jsem já, praví Panovník Hospodin, že byt pak tri muži tito byli u prostred ní, nikoli by nevysvobodili synu ani dcer, ale oni sami by vysvobozeni byli.

19 Aneb mor poslal-li bych na zemi tu, a vylil prchlivost svou na ni k zhoube, aby vyhlazeni byli z ní lidé i hovada:

20 Živt jsem já, praví Panovník Hospodin, že byt pak Noé, Daniel a Job u prostred ní byli, nikoli by ani syna ani dcery nevysvobodili. Oni v spravedlnosti své vysvobodili by sami sebe.

21 Nýbrž takto praví Panovník Hospodin: Bych pak ctyri pokuty své zlé, mec a hlad, zver lítou a mor poslal na Jeruzalém, abych vyhubil z neho lidi i hovada,

22 A aj, pozustali-li by v nem, kteríž by toho ušli, a vyvedeni byli, synové neb dcery: aj, i oni musejí jíti k vám, a uzríte cestu jejich a skutky jejich, i potešíte se nad tím zlým, kteréž uvedu na Jeruzalém, nade vším, což uvedu na nej.

23 A tak poteší vás, když uzríte cestu jejich a skutky jejich. I zvíte, že jsem ne nadarmo ucinil všecko to, což jsem ucinil pri nem, praví Panovník Hospodin.